Znojmo bylo důležitým diplomatickým centrem vrcholně středověké Evropy, říká historik Petr Eckl

Znojmo si o víkendu od 5. do 7. června připomene 800 let od chvíle, kdy se ve 13. století začalo formovat jako královské město. Jeho dějiny jsou ale mnohem starší než samotný letopočet 1226. Vyrůstají z přemyslovské Moravy, z polohy na hranici s rakouskými zeměmi, z obchodních cest, řemesel, vícejazyčného obyvatelstva i z dramatických událostí, které město opakovaně ničily a znovu proměňovaly.

O tom, proč Znojmo nemá klasickou zakládací listinu, jakou roli hrálo ve středověké diplomacii, odkud může pocházet jeho název a jaké období lze považovat za jeho „zlatý věk“, jsme mluvili s historikem Jihomoravského muzea ve Znojmě Petrem Ecklem.

Historik Jihomoravského muzea ve Znojmě Mgr. Bc. Petr Eckl.

Pane Eckle, co přesně znamenalo povýšení Znojma na královské město v roce 1226 a jaký význam mělo pro jeho další vývoj?

Předně je třeba si uvědomit, že vzniku městské obce ve Znojmě předcházel velmi dlouhý a složitý proces. V případě Znojma není k dispozici žádná „zakládací listina“. Dochovaly se však dvě listiny z roku 1226, které svědčí o tom, že před hradem Znojmem byla už ve zmíněném roce konstituována městská obec, do které Přemysl Otakar I. hodlal povolat další obyvatele z přilehlých německojazyčných oblastí, většinou příslušníky různých řemesel a živností. Kosmopolitní obyvatelstvo středověkého Znojma hovořící dvěma jazyky – slovanským a německým, stálo za závratným rozvojem Znojma ve 13. století. Nové město vzniklo na půdorysu několika starších vsí, osad a dvorců a od okolních sídel se lišilo především zvláštním právním prostředím, které jeho obyvatelům zajišťovalo ochranu proti zásahům okolní šlechty, církevních institucí i samotného panovníka. Znojmo mělo vlastní městkou radu, rychtáře a právo volit si své zástupce. Disponovalo i vlastním soudem. Postupně byl kolem města postaven prstenec hradeb, městští řemeslníci se mohli sdružovat do cechů a tržní právo zajistilo přiliv financí do městské pokladny.

Čím se Znojmo ve středověku lišilo od ostatních moravských měst?

Význam Znojma předurčovala především již jeho poloha v blízkosti zemské hranice mezi Moravou a Rakousy. Je třeba připomenout, že znojemský hrad si jako své sídlo zvolil jeden z nejvýznamnějších Přemyslovců 13. století, bratr Přemysla Otakara I., moravský markrabě Vladislav Jindřich (1160 nebo 1165 – 1222). Tradice Znojma jakožto centra jednoho z moravských knížectví je ostatně přinejmenším s ostrožnou nad soutokem Dyje a Gránického potoka doložena od konce 11. století. Poloha na...