Znojemští sokolové snili o vlastní sokolovně více než čtyři desetiletí
Dnes je tomu sto let, kdy dlouhodobý sen znojemských sokolů mít vlastní důstojné prostory na cvičení začal dostávat hmatatelnou podobu. Ve středu 26. března roku 1924 v pět hodin odpoledne se několik stovek mužů a žen spolu s dorostenci a žáky shromáždilo na parcele jihovýchodního rohu ulic Okružní a Mendelova (dnes Sokolská a F. J. Curie). Starosta Tělocvičné jednoty Vilém Veleba a předseda stavebního výboru sokola Karel Marušák přednesli projevy a sokolský trubačský sbor zahrál Kde domov můj. Poté se sokolové chopili rýčů a krumpáčů a slavnostně zahájili výkop základů budoucí sokolovny.
Reklama
Počátky českého cvičení ve Znojmě souvisejí s národním uvědoměním, jež má zase souvislost se založením Besedy znojemské. Její činnost hospodářsky upevňovala Vzájemná záložna. Ta roku 1880 zakoupila hostinec na Dolním náměstí a o rok později ho přestavěla na dnešní Besedu.
V roce 1882 poukázala Beseda znojemská tělocvičnému družstvu tři zlaté na hrazdu a Vzájemná záložna dala souhlas, aby si v Besedě v předsklepí po levé straně průjezdu zařídilo cvičení. Tedy první skromnou tělocvičnu.
Na podzim téhož roku sehráli besední ochotníci tři divadelní představení, z nichž odvedli dvacet zlatých na nářadí pro tehdy ještě nepočetné tělocviční družstvo. Jeho duší se stal profesor c.k. gymnázia Vojtěch Ryšánek, jenž kromě tělocviku vyučoval ještě matematiku, přírodopis a těsnopis. Tento muž stál rovněž u zrodu Tělocvičné jednoty „Sokol“ ve Znojmě. Její zatímní výbor připravil stanovy, které místodržitelství v Brně schválilo.
Ustavující valná hromada se uskutečnila 26. března 1883 za přítomnosti 21 členů a policejního komisaře. Tímto dnem se datuje založení znojemské jednoty.
Profesora Ryšánka zvolili cvičitelem.
Již v dubnu zaevidovala jednota další zájemce o členství v Sokole.
Mezi nimi též Jaroslava Palliardiho, pozdějšího…
Celý článek najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.