Ve Znojmě si připomněli umučené sokoly

V podvečer 9. října se u lávky přes řeku Dyji směřující k Celdelínové studánce sešla skupina znojemských sokolů i jejich příznivců, aby vzdali hold památce jejich předchůdců, kteří se za uplynulých 164 let existence Sokola nesmazatelně zapsali do historie tohoto hnutí a neváhali obětovat své životy.

Reinhard Tristan Eugen Heydrich se 28. září 1941 oficiálně stal zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava. Brzy po svém jmenování zlikvidoval celou první generaci včetně předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše. Naproti tomu běžné lidi si Heydrich snažil získat různými výhodami a předcházet tak jejich zapojení do odbojové činnosti. Do jisté míry se tento plán dařil.

V noci ze 7. na 8. října 1941, deset dnů po příletu Heydricha do Prahy, zatklo gestapo na Heydrichův rozkaz při Akci Sokol všechny sokolské představitele z ústředí, žup i větších jednot. Byli mučeni, vězněni a deportováni do koncentračních táborů. Téměř 93 procent vedoucích sokolských pracovníků se na svá místa po skončení války nevrátilo.

Dnes je 8. říjen Památným dnem sokolstva.

Během víkendu si na mnoha místech republiky symbolicky připomínali nejen pět tisícovek sokolů a sokolek, kteří položili své životy v protinacistickém odboji, mezi nimiž bylo i na 150 spolupracovníků výsadku Anthropoid podílejících se na přípravách atentátu na Reinharda Heydricha, ale též všechny sokoly, kteří padli v letech 1. světové války v řadách československých legií bojujících za vznik samostatného státu, stejně jako sokoly a sokolky z řad 3. protikomunistického odboje.

Znojemští sokolové všech generací se tradičně sešli u pěší lávky přes řeku Dyji. Po krátkém povídání o prvním stanném právu, jeho následcích i o obětech našich předků v boji za svobodu Československa a zpěvu sokolských písní došlo na to, na co se nejvíce těšily děti. Na postupné spouštění malých lodiček se zapálenými svíčkami na hladinu řeky. A tyto lodičky, zhotovené z opracovaného dřeva nebo jen z kůry stromu doplněné mechem i šiškami, případně vlaječkou sokola či republiky, pomalu unášené při zapadajícím slunci proudem Dyje dlouho budily vzpomínku na duše umučených bratrů a sester.

Na vzpomínkové akci nemohla chybět ani studentka Anežka Rybníčková, která sem chodívá už od dětství.

„Pro mě 8. říjen rozhodně znamená připomenutí toho, co se stalo v minulosti, a už se snad nikdy nebude opakovat. Je to sice smutné, ale vím, že je důležité si to připomínat,“ řekla Anežka Rybníčková.

text a foto: Eman Macoun