V první světové válce bojovali mnozí Češi udatně za císaře a jeho zem

Druhý rok první světové války se stal tématem přednášky pořádané znojemským Okrašlovacím spolkem. O životě v zázemí a také o putování i bojích vojáků rukujících z našeho regionu na východní frontu hovořili první lednové úterý ve Znojemské Besedě znojemští historikové Jiří Kacetl a Zbyněk Sturz.

Zbyněk Sturz se soustředil na českojazyčné zprávy z regionálního tisku, které promítal na plátno. Jako první vyskočila na necelou padesátku přítomných Výstraha, která byla otištěna coby novoroční úvodník roku 1915, což lze stěží spojit s očekáváním brzkého vítězství císařských zbraní. Koneckonců již v září předcházejícího roku se ukázalo, že boje neskončí takzvaně do švestek a po zapojení Německa, Ruska, Francie a Velké Británie se rakousko-uherská trestná výprava do Srbska změnila doslova na velkou válku. Zmíněný úvodník psal o českém národě, jenž výkony svých synů a krví svých vojínů celému světu slavně dokázal, že slova vyměnit svůj život za císaře a za vlast nejsou u nás jen pouhým heslem. České periodikum jasně dalo najevo, že Češi stojí za monarchií.

„Otázka je, co jiného asi mohlo být v novinách napsáno,“ poznamenal Sturz.

Úvodník pokračoval sdělením, že český voják svou hrdinnou udatností napravil, co mnohý mluvka nerozvážně pokazil.

„Mezi řádky vyčteme, že podpora, která se má tvářit, že jako za císaře a za vlast, nemusí být úplně stoprocentní, a že mezi lidmi se válka nějakým způsobem zpochybňuje. Na konci článku se dost explicitně píše ve smyslu, že kdyby náhodou někdo v okolí slyšel někoho, jak se vymezuje proti válečnému úsilí, bylo by dobré na to upozornit,“ uvedl historik.

V následném provolání českému lidu na Moravě se dočteme, že vláda má moc tyto zločince vyhladit.

„To už zní dost přísně a nekompromisně. Asi to není ono, co si spojíme s druhou světovou válkou. Fyzická likvidace se nejspíš nemíní. Přesto je tady jasná rozhodnost nějak zakročit proti zpochybňování válečného úsilí,“ vysvětlil Sturz a poukázal na jeden akt velezrady, jemuž se dnes zasmějeme, avšak před sto deseti lety ho úřady braly smrtelně vážně.

V jedné vsi na Znojemsku měli obecní hostinec. To bylo v pořádku. Jenže nápis OBECNÍ byl vyveden bílou barvou a HOSTINEC červenou. Někdo přitom dopsal čárku nad Í modře. A to už mělo znamenat vlastizrádnou sympatii s nepřítelem.

Sturz neopomenul vztah k armádě, která byla klíčovým hybatelem dějin. Znojmo bylo posádkovým městem 99. pluku doplňovaného rovněž branci z Moravskobudějovicka, Moravskokrumlovska, Mikulovska a hustopečského okresu. Zprávy z bojišť zajímaly všechny. Vždyť každý měl…