Proč si Vevčičáci nedají pokoj? Protože je to baví!

A když někoho něco baví, pak to stojí vždycky za to. Vypadá to tak, jako kdyby Vevčicím přirostlo právě toto motivační ponaučení k srdci. Dělají zkrátka všechno možné, aby se furt něco dělo, což pořád lepší, než se kopat do zadku, pít na Blanické rytíře a nadávat na Putina a Babiše. Pozitivum v duši se dá vykouzlit čímsi důsledně apolitickým.

Vevčičáci na to jdou pokaždé od lesa, tedy docela obyčejně, ale zgruntu pragmaticky, aby to všem udělalo dobře.

V sobotu 28. března se sešla skupinka tamních obyvatel, aby Vevčice učinili ještě obyvatelnějšími. Upravili záhony na návsi, vyhrabovali, zametali a sbírali odpadky. Prošmejdili všechna zákoutí skrznaskrz, která vzápětí vypadala sakra líp. Foukal studený vítr, takže se pracovalo v zimním oblečení, jenomže víc než teplý hubertus, hřál všechny dobrý pocit, že na přicházející Velikonoce budou Vevčice jako ze škatulky.

A byly!

„Pod vedením takzvaného kaprála Jardy Kocha se skupina malých dětí a dospěláků vydala jako obvykle hrkat. Obdiv patří malým capartům, kteří vesměs absolvovali všechny obchůzky po vsi. Zaslouženě si potom spravedlivě rozdělili vše, co vykoledovali. Od vajíček, sladkostí až po peníze,“ informovala náš list místostarostka Helena Vejlupková a dodala, že dík patří všem, kteří se neváhají angažovat ve věcech obecních. „Je povzbudivé, když mladší generace přebírá tradice. Jsou to sice hlavně organizační starosti, ale ta radost z dobrého díla stojí fakt za to!“ stvrdila s úsměvem Helena Vejlupková.

Vlastimil Mrva