Petr Beránek ukončil kariéru: Znojmo pro mě bylo vždy víc než jen hokejový klub

Útočník Petr Beránek patřil dlouhé roky k výrazným tvářím znojemského hokeje. Fanoušci si ho pamatují především jako bojovníka, který spojil velkou část své kariéry s klubem Orli Znojmo. Během let prošel českými soutěžemi i mezinárodní EBEL ligou a ve Znojmě odehrál stovky zápasů. Teď ale přišlo rozhodnutí, které čeká každého sportovce — konec profesionální kariéry. Jak vzpomíná na své největší momenty, těžká období i vztah ke klubu a fanouškům?

Prošel jsi EBEL ligou, českou první ligou i zahraničím. V čem bylo podle tebe Znojmo během tvé kariéry výjimečné?
Začal bych tím, že mi Znojmo dalo šanci prosadit se v dospělém hokeji. Nebylo to jen o tom naskočit na pár minut do zápasu, ale dostával jsem pravidelně prostor hrát s kvalitními hráči. Díky tomu jsem se mohl zlepšovat a posouvat dál.

Znojmo pro mě vždy bylo víc než jen hokejový klub. Je to krásné město, kde jsem strávil významnou část kariéry, poznal spoustu skvělých lidí a zažil řadu nezapomenutelných momentů. Klub měl dobré zázemí, dobré podmínky a navíc jsme hráli EBEL ligu, která měla vysokou úroveň a dala mi cenné zkušenosti z mezinárodního hokeje.

Když se dnes ohlédneš za svým působením u Orlů, který moment v dresu Znojma ti okamžitě naskočí jako první?
Vybaví se mi hlavně moje začátky u Orlů, protože právě tady jsem dostal šanci hrát dospělý hokej. Byla to pro mě velká zkušenost a důležitý krok v kariéře. Díky působení v EBEL lize jsem navíc měl možnost nastupovat proti hráčům z NHL nebo s nimi hrát, což mi dalo spoustu zkušeností a hodně mě to posunulo.

Když bych ale měl vybrat jeden moment, tak určitě postup do 1. ligy. Na tu radost v kabině a oslavy s fanoušky se prostě nedá zapomenout.

Zažil jsi postupy, pády i nejisté období klubu. Co tě drželo u toho zůstat Orlům věrný i v těžších časech?

Upřímně, postupem času jsem už neměl potřebu někam odcházet. Za kariéru jsem si procestoval dost míst a poznal různá angažmá. Ve Znojmě jsem si ale našel domov, založil rodinu a cítil jsem se tady dobře.

Po období covidu jsem navíc začal víc přemýšlet i o životě po hokeji. Postupně jsem se učil fungovat i mimo zimní stadion, pracovat a rozvíjet se v běžném životě. I proto pro mě dávalo smysl zůstat ve známém prostředí a pokračovat právě ve Znojmě.

V jednom z rozhovorů jsi říkal, že tě tělo po několika operacích už limituje. Byl právě zdravotní stav hlavním důvodem konce kariéry?

Ano, byl to jeden z hlavních důvodů. Po zápase jsem se často dával dohromady i dva dny, abych mohl normálně fungovat. Tělo mě už hodně limitovalo a nebylo jednoduché se s tím vyrovnat.

Když vás něco bolí dlouhodobě, podepíše se to i na psychice. Nakonec si člověk uvědomí, že zdraví je to nejcennější, co má, a že je potřeba myslet i na budoucnost mimo hokej.

Jak bude vypadat život Petra Beránka bez profesionálního hokeje? Zůstaneš u sportu, nebo tě láká úplně jiná cesta?

Už mám jasno, jakou cestou se chci vydat. Od covidu se věnuji oblasti energií, kde pomáhám lidem hledat úspory a řešit výdaje domácností. Postupně se mi rozšiřuje klientela a daří se mi v tom.

Zároveň mám tuto činnost propojenou i se službami ve společnosti Vodafone. Posledních několik let jsem se vedle hokeje připravoval na život po kariéře, takže teď na to můžu plynule navázat naplno.

Co bys chtěl vzkázat fanouškům Orlů Znojmo, kteří tvou hokejovou kariéru sledovali?

Chtěl bych všem fanouškům moc poděkovat – těm, kteří mi fandili, ale i těm, kteří mě třeba neměli rádi. I to ke sportu patří.

Znojemského fanouška je hrozně těžké popsat. Je věrný, má rád kvalitní hokej a když za klubem stojí, tak naplno. Na druhou stranu umí být i hodně tvrdý, někdy až zlý, když se nedaří nebo není spokojený s výkony. Takoví ale zkrátka znojemští fanoušci jsou – nároční a emotivní.

Nejvíc si ale vážím těch, kteří nám fandili i v době, kdy se zrovna nedařilo. Podpora v těžkých chvílích má pro hráče často větší hodnotu než potlesk po vyhraném zápase. Za to jim patří moje velké poděkování.

Šárka Novotná