(Ne)logika znojemského referenda

KOMENTÁŘ  Znojemská vládnoucí koalice se rozhodla vyhlásit referendum, které by se mělo konat na konci března. Bude nabízet otázky týkající se areálu bývalé požární zbrojnice a starých lázní. Na první pohled takové rozhodnutí vypadá jako přívětivý a zodpovědný postup, avšak při bližším pohledu narážíme na zcela zásadní nelogičnosti.

V obecné rovině je český politický systém založen na zastupitelské, tedy nepřímé demokracii. Občané si volí svoje zástupce, aby za ně rozhodovali, tedy delegují na ně svoje právo rozhodovat. Zvolení zástupci ve volbách dobrovolně přijímají tuto zodpovědnost a zavazují se občanům politicky sloužit a pracovat pro ně, respektive za ně. Jejich zástupci jsou nositeli nápadů, programů, řešení a zejména rozhodování. A samozřejmě za to nesou odpovědnost a ve volbách skládají před voliči účty.

Zde je vhodné poznamenat, že k rozhodnutí odkoupit starou hasičárnu a nechat staré lázně v provozu již došlo, jsou nevratná. A že tato rozhodnutí přinesla (a pravděpodobně ještě přinesou) nemalé finanční náklady, je evidentní. A to stejně jako mnohá dřívější rozhodnutí, například o prodeji bytů, nákupu všech možných budov, stavbě koupaliště a tak dále – v řádech desítek či stovek milionů korun.

O všech těchto krocích s obdobným či ještě větším (nejen) finančním dopadem na Znojmo si dokázali zdejší politici a zastupitelé nějakým způsobem poradit a zodpovídali se občanům ve volbách. To je prostě princip tradiční zastupitelské demokracie.

V tomto pohledu může být pořádání referenda považováno za zbavování se zodpovědnosti a povinností ze strany našich volených zástupců. A pokud navíc vládnoucí většina bude v rámci referenda již předem avizovat svoji preferenci, postrádá takové referendum už jakoukoliv logiku.

Tu logiku, kterou lze jen těžko aplikovat také na termín samotného referenda, které bude předcházet sněmovní volby o pouhých šest měsíců. Bohužel, těchto šest měsíců nás bude stát nemalé finanční prostředky, které bude muset město Znojmo na pořádání referenda vynaložit.

Je podstatné také zmínit, že pro platnost referenda je ze zákona potřeba účast alespoň 35% voličů, samozřejmě jejich nadpoloviční podpora, která ale zároveň musí tvořit více než 25% všech voličů v obci.

Zkušenost s volební účastí i z posledního referenda z roku 2014 napovídá, že splnit tato zákonná kritéria bude velmi těžké, až nemožné. Na posledním zastupitelstvu jsme mohli slyšet i jasná vyjádření o tom, že vedení města bude respektovat výsledek referenda i v případě, pokud by bylo neplatné, to znamená nebude pro konečné rozhodování zastupitelů jakkoliv závazné.

Potom nemá konání referenda z pohledu rozhodování opravdu význam. Hodí se snad jen pro účely některých politických proudů, které se snaží o mobilizaci vlastních voličů.

Tohoto momentu jednoznačně využívá místostarosta Jakub Malačka a jeho hnutí Naše Znojmo, které momentálně (a logicky) postupuje jako hlavní reprezentant občansko-liberálního přístupu v této problematice. Sem by pak politicky měla patřit také hnutí ANO a zejména SPD, které má přímou demokracii ve svém názvu. Nicméně k vyhlášení referenda se jejich zastupitelé většinou nepřipojili a jednoznačně tak porušili svůj základní přístup k politice.

Podobně tak však učinili i zástupci konzervativnější části spektra (ODS, KDU-ČSL a Pro Znojmo), kteří naopak pořádání referenda podpořili, čímž si z velké části mohli zničit (deklarovanou) pověst obhájců tradic a konzervativních hodnot.

Uvidíme, jakým způsobem budou reagovat na tyto nelogičnosti v přístupu většiny místních politických reprezentantů znojemští voliči – jestli to zdejším politikům prominou, nebo je částečně vytrestají bojkotem a neúčastí v referendu.

Jaromír Příkazský

politolog