
Spravedlnost v bydlení: nedosažitelný sen
29.03.2010
V poslední době se opět začala diskutovat otázka kolem bydlení a já bych se chtěla k tomuto tématu vyjádřit rovněž. Velmi se polemizuje o prodeji městských bytů.
Škoda, že se tak neučinilo hned po revoluci, kdy možnost levného odkupu neměl každý, nebo o ní možná nevěděl. Zde začala první nespravedlnost. Pár vyvolených jedinců koupilo byty opravdu takzvaně za pusu a možná jsou mezi nimi někteří, kteří křičí o spravedlivém prodeji za tržní ceny. Samozřejmě za ceny bytů z té doby byty prodávat nelze. Nelze je však prodávat ani za ceny tržní. Žádný kompromis však nebude zcela dobrý, protože někdo po celou dobu nájmu řádně platil, a podmínky pro bydlení se mu nezlepšily. Naopak někdo tak vzorný nebyl, a měl to štěstí, že jeho byt se zateplil a má vyměněná okna. A platí nájem třeba krátce. Nikdy při tak velkém množství nájemních bytů nebude postupováno zcela spravedlivě. I u takové drobnosti, že všechny byty nemají řádné měřiče tepla, prodělává ten, jehož soused nadměrně topí.
A nyní začnu z jiného konce. Mnoho se mluví o bydlení v městských bytech, ale ani bydlení v družstevních (případně ve vlastních, získaných odkoupením družstevního podílu) není zcela spravedlivé. Pokud vezmu situaci těsně po revoluci, spousta lidí, kterým byl tento byt přidělen, se do něj ani nenastěhovala a hned jej pronajímali, což je se souhlasem družstva zcela legální.
Možná k této situaci docházelo i v městských bytech, ale nelegálně a při zvýšení nájmu se již tak nevyplatí. Lidé, kteří družstevní byt pronajímali, na něm vydělali lehce velké peníze (často nezdaněné), a když je to přestalo bavit, za tržní cenu jej prodali. Každý si umí spočítat, jak na této situaci vydělali.
Ti, mezi něž patřím i já, kteří se do bytu okamžitě nastěhovali (jinou možnost ani neměli), většinou za nájemníky pronajatých bytů uklízeli, neustále řešili problémy s domovním řádem, devastací domu, případně i krádežemi. Vše, co se v domě od začátku spravovalo, si museli zaplatit, a ještě se v každém domě musel najít nějaký obětavec, který se skoro zadarmo o dům stará a komunikuje s bytovým družstvem a občas skřípe zuby, zvláště kvůli nájemníkům.
Ani bydlení vlastní není pro všechny zcela spravedlivé. Víme, jak jsou drahé stavební pozemky. Kolik lidí, kteří také vždy nemuseli být super bohatí, za ně dalo spoustu peněz.
A co udělali ti „chytřejší“? Našli si nějakou příhodnou zahradu a postavili si dům na ní. Vodu a elektřinu mají a kanalizace je tak netrápí. Někteří poctivě, jiní méně, vyvážejí jímku. Ti co nejvíce šetrní, odvádějí částečně odpadní vody trativodem pryč, což zaplatí zase někdo jiný...
Co jsem chtěla těmito řádky říci?
Možná to, že situace s byty je mnohem složitější, a možná i to, pokud by se městské byty prodaly nájemníkům za podobnou cenu, jako se prodávají dosud, a udělalo se to rychle, vydělají na tom nejen jejich nájemníci, ale i ostatní. Bude více bytů k prodeji, případně k výměně, a konečně půjdou dolů i ceny tržní, což by bylo dobrou zprávou i pro ty, kteří si budou bydlení jednou pořizovat.
Jana Valáškováradní města Znojma
« zpět ^ top