Lidské selhání na Okresním soudu

Snaha opatřit si peníze jinak než poctivou prací přivedla dva pracovníky Okresního soudu ve Znojmě do konfliktu se zákonem. Jako třetí přibyl do party dnes již bývalý odsouzený Věznice Znojmo. Trojice byla nakonec ráda, že neskončila za mřížemi.

Ilustrační foto: -bur-

Před několika lety nastoupil čtyřicátník Filip na místo údržbáře na znojemském soudu. Při kontrolách budovy přišel do styku s muži uklízejícími chodby. Nejednalo se ovšem o běžné zaměstnance, nýbrž o vězně, kteří dostali důvěru pracovat mimo střežený areál.

Po nějaké době se dal s Filipem do řeči chodbař Milan. A že jeho kamarád si chce požádat o podmínečné propuštění. Jenže by potřeboval, aby jeho žádost připadla soudci, který prý žádostem odsouzených o podmínečné propuštění vyhoví častěji, než tak činí ostatní znojemští soudci. Dá rozum, že zadarmo to nebude. Filip nebyl proti. Je nabíledni, že na tento úkol je sebezručnější údržbář krátký. Zato ovlivnit by to mohla pracovnice v kanceláři.

Filipovi již dříve padla do oka stejně stará Marie. Na soudu pracovala již pár desítek let a postupně se vypracovala až na vyšší soudní úřednici.

Není podstatné, jak na ni Filip zapůsobil. Důležité je, že už…

…párkrát se podívala do neveřejné databáze o soudních řízeních a s takto zjištěnými informacemi o obžalobách či o znaleckých posudcích se Filipovi pochlubila.

Když to šlo dříve, půjde to i nyní. Zvláště, když Filip zamotivuje Marii potřebným oběživem.

Vyšší soudní úřednice sice ze své funkce nemá žádný vliv na přidělování kauz jednotlivým soudcům, ale tento fakt dvojici vůbec nevadil.

Filip oznámil Milanovi, že by s podmínečným propuštěním neměl nastat problém.

Pokud by soudce žádost zamítl, tak on samozřejmě peníze vrátí.

Aktéři se domluvili na šedesáti tisících v hotovosti. Polovina nyní, zbytek po propuštění.

Teď už jen zbývalo najít vhodný způsob, jak předat domluvené bankovky.

K předání požadované poloviny došlo na jedné znojemské čerpací stanici. Filipa nenapadlo, že prostředník vězně usilujícího o podmínečné propuštění, s nímž se na benzínce jako by náhodně potkal, je ve skutečnosti policejní agent.

Pak už ovšem šlo všechno ráz na ráz.

Muži zákona lehce zjistili, že Marie během tří let mnohokrát neoprávněně lustrovala v soudní databázi celkem devět různých kauz a minimálně jednou vzala úplatek. Případ převzalo hodonínské státní zastupitelství a poté i tamní soud.

Nikoho nepřekvapí, že Filip i Marie dali výpověď z pracovního poměru.

Marie, vědoma si toho, že dělat na kolegu v pracovní době hezký kukuč neodporuje trestnímu zákonu ani zákoníku práce a přiznání jí velmi pomůže, rychle kápla božskou.

Okresní státní zastupitelství v Hodoníně pravomocně rozhodlo v prosinci loňského roku o podmíněném zastavení jejího případu. Bývalá úřednice zaplatí 10 000 korun do fondu na pomoc obětem trestné činnosti a půldruhého roku se bude řádně chovat.

Obžalovaný údržbář vyslechl u hodonínského soudu tříletý podmíněný trest se čtyřletou zkušební dobou plus peněžitý trest ve výši 40 000 korun.

Milan dostal třicetiměsíční podmínku s odkladem na tři roky a peněžitý trest 60 000 korun.

„V daném případě se jednalo o lidské selhání dvou lidí, kteří tady pracovali,“ stručně sdělil k případu místopředseda Okresního soudu ve Znojmě Jaromír Kapinus.

Eman Macoun

(jména aktérů byla změněna)