logo
|
Přihlášení
Aktivace předplatného
Nezávislé noviny s tradicí od roku 1919
  • Úvod
  • Události
  • Krimi
  • Kultura
  • Sport
  • Rubriky
    • Jak to vidí studenti
    • Divoký zelinář
    • Fascinující setkání se zdejšími tvory lezoucími i létajícími
  • O nás
  • Předplatné
  • Kontakty
  • Vydání
Předplaťte si nás! Nyní jen za 15,- Kč
Reklama Adsense
Reklama Adsense
Události
20.1.2026 06:35

Kdyby ve 13. století existovaly stavební úřady a stavební zákon, nevzniklo by město Znojmo

Je v pořádku, že až letos chystáme slavit osmi sté výročí založení města Znojma? A neměli jsme onu slávu spustit již v roce 2025? Tyto otázky nadnesl profesor Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Martin Wihoda na čtvrteční přednášce s názvem Dlouhá cesta do města, kterou Jihomoravské muzeum pořádalo v Alšovce.



Reklama

Archeolog Zdeněk Čižmář. Zájemci o přednášku obsadili všechna místa sálu Alšovky. Profesor Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Martin Wihoda.

O úvahách nad počátky Znojma v právním slova smyslu se podělil Martin Wihoda s posluchači téměř zaplněného přednáškového sálu. Upozornil, že dosud nedošlo ke zpracování této etapy historie města a kromě šedesát let staré studie Graciána Chaloupky o dějinách města Znojma na počátku 14. století stále nic nemáme.

„Je to skandál nás historiků, že jsme nebyli schopni se propracovat k modernímu výkladu o vzniku městské obce a počátku Znojma jako takového,“ uvedl Wihoda, jenž ve zmíněné studii našel pasáž, v níž se Chaloupka věnuje dvěma slavným listinám z roku 1226. Jednu z nich, vydanou českým králem Přemyslem Otakarem I. a datovanou 19. září přímo ve Znojmě, označuje za zakládací listinu města Znojma.

„Ta listina je vším možným, jenom ne zakládací listinou. To mne inspirovalo k názvu přednášky Dlouhá cesta do města, čímž jsem měl na mysli složitost procesu proměny osad v předhradí znojemského přemyslovského hradu v městskou obec. To bylo mimořádné zadání, ale naštěstí ve třináctém století neměli ještě stavební úřady a stavební zákon, takže se jim to povedlo,“ prohlásil s vážnou tváří Wihoda, což vyvolalo smích publika.

„Dnes by to bylo nemožné,“ dodal profesor a promítl latinský text králova privilegia i jeho český překlad.

Panovník zde dal na vědomí všem přítomným i budoucím, že si přeje vybudovat město před Znojmem.

„To je nesmírně zajímavé. Znojmo jako místní jméno se pojilo zprvu ke hradu a osada před Znojmem neměla ještě jasný název. Přemysl Otakar přímo konstatuje, že chtěl do tohoto města přivést lid. Bylo potřeba shromáždit nějaké měšťany a z těchto měšťanů vybudovat město. Tato představa hodně dlouho dominovala historickému německému i českému výzkumu,“ pokračoval přednášející.



Jaké národnosti byli měšťané?

Řada řemeslníků, měšťanů a osob nižších vrstev pocházela z blízkého okolí. Jen úzká vrstva ovládající město přišla odjinud. Dříve se učilo, že zpočátku se jednalo o patriciát německý, který se velmi rychle čechizoval. Velký pramen poznání poskytují městské knihy. Z osobních jmen se usuzovalo, zda ten či onen člověk je německého nebo českého (moravského) původu.

„Pro vznik městské obce byla důležitá přítomnost lidí, kteří ovládali městské právo. Respektive právní normy, které odlišovaly městskou obec od venkova,“ rozvedl Wihoda podmínky a přešel na další důležitou okolnost.

Každé město představovalo společenství lidí. Řídili se určitým právem, jež je chránilo třeba před zvůlí panstva, před zásahy církve a do jisté míry rovněž před zásahy samotného panovníka a jeho úředníků.

„Město nebylo místo, město byla komunita. Dnes bych to přirovnal spolku, který má svá vlastní statuta, má svá pravidla, kterými se řídí a do toho spolku může vstoupit jen ten, kdo bude plnit určitá kritéria,“ vysvětlil historik.


Nejinak tomu bylo v počátcích městských obcí

První města, která vznikla v království českém a markrabství moravském mezi lety 1212 až 1228, představovala shluk osad nebo domů a dvorců, jejichž obyvatelé se sami nazývali měšťany. To je přesně případ Znojma, kde nacházíme poměrně složitou situaci, k níž se vyjadřuje zmíněné královské privilegium. Čili Přemysl Otakar I. chtěl shromáždit lid a přivést ho do nově zakládaného města. On sám však konstatuje, že jeho vlastní majetky na založení města nestačily. Král nebyl schopen těmto měšťanům nabídnout dostatek pozemků na stavbu domů, aby tam mohla vést uliční síť a vzniknout tržiště. V listině přímo říká slova Naše majetky. Nikoli jeho privátní, ale zeměpanské. A jeho notář dále pokračuje: Proto jsme tomuto městu a jeho obyvatelům (to je ta obec) přidali statek zvaný Culchov se vším příslušenstvím, totiž polnostmi a mýtem tam vybíraným.

Culchov se přitom objevuje již v…

Chcete vědět víc? Celý článek i další obsah Znojemska najdete online zde.

Reklama Adsense

Naši partneři

NESON s.r.o. - vydavatel týdeníku Znojemsko
Mariánské náměstí 965/6
669 02 Znojmo
IČ: 00351385, DIČ: CZ00351385

Obchodní podmínky

Ochrana osobních údajů

Ceník inzerce

Etický kodex

Odběr novinek e‑mailem

Zadejte svůj e-mail a už Vám neutečou žádné novinky

Comgate

Znojemsko 2024, Copyright © NESON s.r.o.

eclair design | Pagebuilder

logo
Úvod
Události
Krimi
Kultura
Sport
Rubriky Submenu
Jak to vidí studenti
Divoký zelinář
Fascinující setkání se zdejšími tvory lezoucími i létajícími
O nás
Předplatné
Kontakty
Vydání
Přihlášení
Aktivace předplatného
×