Jakub Havlíček: Hlavně dělejte to, co vás baví

Jakub Havlíček je prvním stipendistou programu NevoAbsolvent určeného pro mladé odborníky, kteří po škole hledají stabilní kariéru v technickém oboru a chtějí ji nastartovat právě v Nevoze. Po studiu na SOŠ Dvořákova ve Znojmě nastoupil Jakub do Nevogy jako nástrojář – a od té doby tam už dva roky sbírá zkušenosti, dovednosti i jistotu v tom, co dělá. Díky programu získal nejen podporu kolegů a vedoucích, ale i finanční odměnu – 10 000 korun po půl roce a dalších 30 000 korun po dvou letech ve firmě. Jak vzpomíná na svůj start v ostrém provozu? Co mu dva roky praxe daly – co by doporučil mladým lidem? O tom všem jsme společně hovořili.

Jakube, pamatuješ si na svůj první den v Nevoze?

Vlastně ani ne. Byl jsem tady totiž rok předtím na brigádě a předtím se školou na exkurzi. Takže pak už jsem věděl, do čeho jdu.

A co kolegové?

Dobrý. Se všemi vycházím.

Jaký byl tvůj první dojem z práce?

Nevoga je velká firma, byl jsem z toho nadšený. A hlavně – soustružení je přesně to, co jsem chtěl dělat, takže to je úplná paráda. 

Co tě vlastně přivedlo k nástrojařině?

Vybral jsem si to vlastně náhodou, protože jsem nevěděl, co za školu. Tak jsem šel na opraváře zemědělských strojů. Pak mě táta dovedl sem, pracuje v Nevoze taky jako nástrojář, a zamiloval jsem si to. Baví mě obecně práce s kovem a obrábění.

Věnuješ se tomu i ve volném čase?

Jo, s kámošem děláme na autech. On má doma soustruh, takže si děláme náhradní díly a podobně.

Jaký byl přechod ze školy do praxe?

Žádný šok. Díky brigádě tady jsem věděl, do čeho jdu. Prakticky to bylo jako praxe ve škole, akorát dobře placená.

Těšil ses do práce?

Každopádně.

Co ti nejvíc pomohlo v začátcích?

Určitě táta, se kterým jsme společně na dílně. Naučil mě hodně věcí, co se ve škole člověk nenaučil.

Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?

Přijdu do práce, namažu soustruhy a jdu pracovat. Nejradši mám, když dělám něco složitějšího, speciálního, kde musím přemýšlet. Kde je to pro mě nějaká výzva a musím tomu přijít na kloub. Rutina mě moc nebaví.

Za ty dva roky, co jsi u nás, tak máš za sebou určitě pár momentů, na který jsi hrdý. Můžeš nějaký vybrat?

Jednou jsme s tátou opravovali formu na vstřikolisu, což není úplně snadné. A když jsme to dodělali, všechno sedlo perfektně. To byl fajn pocit, paráda.

Co bys poradil klukům a holkám, kteří dnes stojí před rozhodnutím, kam po škole?

Aby neřešili jen peníze, ale dělali něco, co je bude bavit. To je nejdůležitější.

Příběh Jakuba Havlíčka ukazuje, že technické obory nejsou jen o šroubcích a výkresech – ale hlavně o lidech, kteří mají chuť se učit, něco tvořit a postupně se zlepšovat. Cílem programu NevoAbsolvent je oslovit ty nejlepší technické talenty, kteří se chtějí učit a být součástí moderní a inovativní firmy. Nejde jen o pracovní pozici – jde o šanci začít správně, se silnou podporou a možností být součástí firmy, která mladým lidem opravdu věří.

text a foto: Zuzana Pastrňáková

Nevoga