Firma Filko - betonová střešní krytina slaví třicet let na trhu

Letos v září je to již třicet let, co firma FILKO působí na českém trhu. Firmu vybudoval její majitel Zdeněk Filipský ze statku, který jeho rodina obdržela v rámci restitucí. Firma FILKO je rodinnou firmou bez cizího kapitálu. I díky tomu je finančně zdravá, ustála bouře posledních let a je připravená ustát i krize nadcházející. „I nyní převyšuje poptávka nabídku, už koncem letošního května jsme začali brát zakázky na příští rok,“ říká majitel Zdeněk Filipský.

„Jsme tradiční český výrobce. Veškeré vstupní suroviny a materiály bereme od českých dodavatelů. Celou výrobu máme v Radkovicích u Hrotovic a v Lesonicích u Moravských Budějovic, stejně tak většina zákazníků pochází z regionu. Zaměstnáváme pracovníky z blízkého okolí.

Svůj úspěch na trhu plném gigantů jsme si zasloužili tím, že naše služby jsou výjimečně komplexní. Nevíme o jiné firmě v Česku, která by takto komplexní služby poskytovala. Celou střechu stavíme a dodáváme z vlastních materiálů. Vyrábíme vlastní betonovou střešní krytinu, stavební řezivo z vlastní pily a naše pokrývačské, klempířské a zednické skupiny celou střechu postaví. K tomu jsme se dopracovali postupně. Začínali jsme výrobou betonových střešních tašek v roce 1992, o dva roky později jsme střechy začali i pokládat. K vyšší soběstačnosti nám pomohl nákup pily v roce 2007. Počet zaměstnanců se postupně zvyšoval, nejvíce jsme jich měli v tom roce 2007, a to 63 zaměstnanců,“ pokračuje Zdeněk Filipský.

Od 90. let do první finanční krize v roce 2008 se firmě dařilo stabilně růst. Soustředila se především na rozvoj areálů a technologií výroby. První rána přišla s první vlnou celosvětové finanční krize, která zasáhla především provoz pily, zatímco rekonstrukcím střech se dařilo i nadále.

Druhá vlna krize z let 2011 a 2012 naopak postihla primárně rekonstrukce střech a provozu pily se příliš nedotkla.

„Uvědomili jsme si, že vlastnit dva odlišné provozy nám poskytuje větší odolnost vůči otřesům trhu. Bylo nám jasné, že období automatického růstu již skončilo a musíme se lépe připravit,“ říká Zdeněk Filipský.

„Věděli jsme, že jakmile skončí kůrovcová kalamita, doje k nedostatku dřeva a jeho cena prudce vzroste. Navíc se to potkalo s covidovou krizí, která násobně zvýšila poptávku po stavebním řezivu, a tedy i jeho cenu. V této situaci jsme se rozhodli i nadále zůstat čistě regionálním dodavatelem, nešířit paniku a pro naše regionální zákazníky jsme cenu i nadále stanovovali nákladově. Mysleli jsme více na udržení dlouhodobých obchodních vztahů než na rychlé a nejisté zisky,“ dodává syn Jakub Filipský.

Syn Jakub vstoupil do firmy v roce 2019 a přinesl zkušenosti z automobilového průmyslu.

„Očekáváme hubená léta. Investice do rozvoje výroby jsme již utlumili a nyní se věnujeme úsporám a zvýšení stability. Na případnou krizi jsme dobře připraveni. Již na konci minulého roku jsme začali jednat o stavbě 60kW fotovoltaické elektrárny, která má být hotová v příštím březnu a významně nám pomůže s nárůstem cen elektrické energie na pile, která je energeticky náročná. Na výrobě tašek nás nárůst cen energií příliš nepostihne. Výroba příliš energie nepotřebuje a na rozdíl od velkovýrobců betonových krytin nepoužíváme vyhřívané pece k urychlení zrání betonu. Tím jsou naše tašky ekologičtější,“ shodují se otec i syn.

Pan Zdeněk Filipský část své agendy předal synovi a nadále se věnuje technickému rozvoji firem, což mu vyhovuje nejvíce. Již od začátku uplatňoval své zkušenosti ze strojního průmyslu a udržoval výrobní technologie ve skvělém technickém stavu.

„Když jsme stroj na tašky v roce 1992 měli první tři měsíce, viděl jsem, jak se rychle opotřebovává, protože jím denně proběhne patnáct tun betonu a ten je vysoce abrazivní. Před očima se z něj ztrácely jednotlivé kluzné komponenty a podobně. Došlo mi, že pokud má vydržet čtyři roky, protože za ty jsem ho měl splatit, budu ho muset vylepšit. Jinak nepřežije první rok. Zdvojil jsem tedy ložiska, použil jsem úplně jiné kluzné materiály a jinak ho vylepšil,“ vysvětluje podstatu třicetileté symbiózy se strojem rakouského původu Zdeněk Filipský.

„Původně v republice bylo šest výrobců se stejnou rakouskou technikou. Všech pět ale skončilo a zůstali jsme jen my. Osobně jsem je všechny znal, pomáhali jsme si. Důvody, proč skončili, byly hlavně tři. Někdo neuměl vyrobit kvalitní výrobky, další třeba zase prodat. A někdo po čase zjistil, že není podnikatelský typ,“ říká Zdeněk Filipský a dodává, že měl také možná lepší startovní podmínky než někteří ostatní. Například vlastní výrobní areál.

Vždycky mě bavilo budovat a vylepšovat,“ říká Zdeněk Filipský.

Začátky nebyly vůbec jednoduché. Jak Zdeněk Filipský vzpomíná, statek byl v dezolátním stavu. Jednotlivé části byly bourány a postupně se stavěly nové. Celý areál byl vyasfaltován, kolem dokola byly udělány chodníky, obruby a nová fasáda, až se z objektu stal hezký 7 500 metrů čtverečních velký výrobní závod.

Po nákupu pily bylo potřeba kompletně obměnit její výrobní technologii. Obecně by se jednalo o velkou investici, do které by musel vstoupit cizí kapitál.

Pan Filipský se rozhodl spolehnout čistě na svoje schopnosti a novou výrobní linku s trojnásobnou výrobní kapacitou postavil částečně z použitých strojů z jiných pil a částečně svépomocí.

„Měnit starý šrot na funkční technologii mě naplňuje,“ směje se pan Filipský.

„Za spoustu úspěchů vděčíme také zaměstnancům. Lidem, kteří jsou oddaní firmě, kteří v ní nechali kus života. Někteří jsou s námi od úplného začátku. Dokonce u nás pracují jejich dospělé děti, tedy druhá generace. Bez nich by to nešlo a patří jim velký dík,“ uzavírá Zdeněk Filipský, jenž má v posledních třech letech velkou oporu ve svém synovi. Ten by se měl stát pokračovatelem díla svého otce.

Přejeme mu, aby byl minimálně tak úspěšný jako jeho otec, třebaže třicetiletá laťka je hodně vysoko.

Zpracoval: -adh-