Etnograf Jiří Mačuda: Kroje v Šatově jsou paskvilem

Rozšafným nápisem Pozor hody! Jsou tu děcka i schlastanci, vítali Šatováci v sobotu 14. srpna příchozí na posvícení. Letos na nich tancovalo opět ve vypůjčených kyjovských krojích patnáct párů. Za rok už si ale obléknou vlastní. Místní o to usilují čtyři roky a teď získali krajskou dotaci. Podle původní představy měly být kroje takové, v jakých se tu chasa chodila bavit zhruba před sto padesáti lety. Jejich podobu rekonstruoval renomovaný etnograf Jiří Mačuda z Jihomoravského muzea. Jenže jak se ukázalo, kroje nejsou tak slušivé, pestré a líbivé jako z bohatšího Slovácka, kde je aktivně nosili déle. Šatovští proto udělají kompromis, aby v nich holky byly víc sexy.

Přesná podoba zdejšího kroje se nezachovala, ale je možné ji odvodit z fotografií, kreseb a folklorních znalostí. „Pan Mačuda se inspiroval hlavně nedalekým Retzem,“ říká nadšeně starostka Lenka Stupková. „Chceme tím navázat na tradici tohoto místa, i když už nejsme samozřejmě původními obyvateli.“

Navržený kroj vyhotovila odbornice z Brna Hana Vyšínská zabývající se jejich obnovou a šitím. „Oděv má delší sukně a dívkám tolik neslušel. Dělal je staršími. Nakonec jsme se rozhodli udělat vlastní inovace. Například zkrátit sukně, aby mohly dívky tancovat,“ vysvětluje starostka. Šedé zástěry nahradili bílými a vzdušnějšími, dodali i modré mašle z galanterie, místo šátku věneček.

To se ale Jiřímu Mačudovi, autorovi původního návrhu, hrubě nelíbí.

„S tím já už nic nemám společného. Ano, slovácké kroje sem nepatří, ale pokud chce někdo zdejší kroj obnovovat, musí ho přijmout takový, jaký byl. Jinak ať…

…něco takového nedělá, protože pak je to paskvil. Tak kraťoučké sukně se tu nikdy nenosily, to vypadá jako poslední, nejkratší spodnice. A ta zástěra!?

Takovou zástěru by si nositelka vzala do kuchyně, ne na hody. Co je na tom pěkného, je pouze dívka, co tu hrůzu, která se hodí maximálně na maškarní průvod, nosí. S původností to nemá nic společného,“ nesouhlasí Jiří Mačuda a spíše by místním navrhl, pokud chtějí skutečně ctít tradici, aby se na hody oblékli do současného svátečního a slušivého oblečení. Podobně to dělali ostatně obyvatelé obce Schattau, dnešního Šatova, už od poslední čtvrtiny 19. století, protože starobylý kroj už nebyl tak parádivý.

Alexandra Hájková ze spolku Šatovská chasa, jedna z organizátorek místních hodů, postoj Jiřího Mačudy chápe. Je ale podle ní třeba dělat ústupky.

„Mně samotné se originál líbil víc, ale je prostě jiná doba. Tanečníci se musejí cítit pohodlně a holky chtějí mít prostě hezké nohy. Všechno dělají ve volném čase a zadarmo. Ne každá patnáctiletá dívka do toho půjde. Potřebujeme mladé motivovat, aby se zapojovali do života v obci, tohle je také velká hodnota. Pan Mačuda chce dodržovat jen detaily, ale my tradici, které si přece vážíme,“ tvrdí Hájková.

Návrat ke krojům je módou, která právě v našem regionu poslední dobou zesiluje. Nejen v Šatově. Čím víc se k oděvu těch, kteří tu žili před námi, přiblížíme, tím víc je také pochopíme. Dobrým příkladem jsou podle Jiřího Mačudy Výrovice, kde původní kroj rovněž obnovili, ale s respektem a také s pokorou k tradici. Jak vyplývá z definice, tradice totiž vyžaduje schopnost umět se podřizovat.

Alžběta Janíčková