Právě v dětech vidí Rudolf Souček budoucnost hasičské tradice, tak jak ji podle jeho slov založili naši dědové a báby před 140 lety. Bát se o pokračovatele nemusí. Mnozí z těch, které vedl jako malé, jsou dnes dospělí a do hasičských přípravek již vodí své potomky.
„Pro děti a mládež pořádáme celoroční soutěžní hru Plamen, která má svoji podzimní a jarní část branné všestrannosti. Děti, samozřejmě podle věku, musí uběhnout několik kilometrů, na šesti stanovištích si prověří své znalosti zdravotnictví včetně první pomoci, požární přípravy, zvládnout musí střelbu ze vzduchovky, šplh i přesun na laně ve výšce dvou metrů a předvést musí své znalosti z uzlování, které trénují během roku. Není to ale jen o fyzické zdatnosti. Učí se i přiřazování grafických značek, které označují třeba hydrant nebo hadice,“ vysvětluje Rudolf Souček pravidla jen jedné z aktivit, kterých se ale mezi mladými hasiči během roku nastřádá podstatně více.
Tyhle děti rozhodně nesedí jen doma u počítače, ale aktivně tráví svůj volný čas díky dobrovolné práci mnoha lidí podobně smýšlejících jako Rudolf Souček. Odměnou mu je velká důvěra, kterou v něj děti mají, jejich touha po uznání, ale i praxe, která několikrát prověřila, jak jsou děti z hasičských přípravek šikovné.
„Hostimské děti už dvakrát zasahovaly při záchraně života, když včas vyndaly postiženému zapadlý jazyk, nebo jedno z děvčat při autonehodě správně zaškrtilo krvácející ránu. Jak si poradit s úžehem nebo úpalem v létě je pro ně samozřejmost a jedna z dívek na letním táboře také včas rozpoznala nebezpečí skrytého ohniště pod povrchem země a poradila si s ním tak, že nedošlo k žádnému požáru,“ vyjmenovává Rudolf Souček. Jedním dechem ale dodává, že bez vydatné podpory rodičů mladých hasičů a bez velké pomoci obcí a sponzorů by se mnohé aktivity jednoduše uskutečnit nedaly. „Těžko bychom si mohli bez pomoci obce zakoupit potřebnou techniku, jakou je například hasičské auto,“ přiznává.
Mezi největší sponzory a podporovatele dobrovolných hasičů v regionu řadí Milana Špačka, ředitele Dětského centra ve Znojmě. „Známe se od roku 2000. Už tehdy jako senátor hasiče podporoval. Naše spolupráce začala o pět let později a trvá dodnes. Mnohokrát sáhl do své peněženky a daroval peníze na pořádání hasičské soutěže, například na Vánoční turnaje. Nakoupil dresy s emblémem hasičů, na které jsou děti opravdu pyšné, třeba do Miroslavi, Vítonic, Výrovic, podporuje i fotbalisty v Jevišovicích, a i když už není senátorem, vždy přispívá ze svého nebo sežene sponzory. Dělá to tak už několik let, nezištně, a pokud vím, pořád rád,“ říká Rudolf Souček.
„Jeho“ hasičský potěr se má čile k světu. Stírá mezi sebou sociální rozdíly, je zdravě sebevědomý, vědom si svých úspěchů i proher a s nadšením se vrhá do dalších hasičských soutěží. Za tři měsíce je v Hostimi naplánováno školení pro vedoucí mládeže, z nichž skoro třicet procent patří Součkovým odchovancům, kteří už pracují s další mladou hasičskou generací. „Vždycky říkám, že odkud jiní utíkají, tam my jedeme,“ usmívá se Rudolf Souček.
Ľuba Peterková
