Reklama
 

Miniaplikace

 

 

 

 

 

 

 






BlueBoard.cz

Senátor Pavel Štohl: Zatěžovat drobné živnostníky systémem EET není dobré

Elektronická evidence tržeb je v současné době velmi diskutovanou záležitostí. Nejen před volbami, ale i při povolebních vyjednáváních se z ní stává doslova politikum.

Pokusme se ale na EET podívat věcným pohledem. Požádali jsme o vyjádření senátora Pavla Štohla, který jako místopředseda výboru Senátu ČR pro hospodářství, zemědělství a dopravu byl tohoto zákona zpravodajem. V současné době se rovněž zúčastňuje jednání s vedoucími pracovníky ministerstva financí a zástupci podnikatelů. Cílem těchto rokování je posoudit aktuální situaci a navrhnout eventuální podmínky pro to, aby drobní podnikatelé tuto evidenci vést nemuseli.

 

Ministerstvo financí, respektive jeho bývalý ministr Andrej Babiš, uvádí, že jde v Evropě o běžně fungující systém, který přispívá k lepšímu výběru daní. Některá Babišova prohlášení nejsou ovšem zcela přesná. Jak je to v tomto případě?

V Evropě funguje evidence tržeb především offline, která využívá registrační pokladny. V roce 2016 taková evidence existovala v patnácti zemích. U online evidence je číslo ještě výrazně nižší, To znamená, že nelze rozhodně říci, že online evidence tržeb funguje ve většině zemí Evropy. A co se týká lepšího výběru daní, na rozdíl od kontrolního hlášení, kde je přínos pro státní pokladnu nesporný, se dopad EET seriozně doložit nedá.

 

Kterých podnikatelů se evidence momentálně týká?

První a druhá vlna se dotkla celkem 155 000 podnikatelů. První fáze se týkala pouze stravovacích a ubytovacích služeb a vstoupila v platnost 1. prosince 2016. Druhá vlna se týkala maloobchodu i velkoobchodu a vstoupila v platnost 1. března 2017. Celkem se tedy EET momentálně dotýká 11% všech aktivních podnikatelů.

 

Jak to bude v roce 2018?

Třetí fáze má být spuštěna 1. března 2018 a má se týkat například poskytovatelů občerstvení bez zázemí (takzvaných stánkařů), dále farmářských trhů, lékařů, právníků, účetních, autoservisů a podobně. V červnu 2018 je potom naplánována poslední fáze EET, do které mají být zahrnuti i řemeslníci a některé osobní služby. V konečném důsledku elektronickou evidenci tržeb budou muset vést všichni podnikatelé, kteří –zjednodušeně řečeno – přijímají tržby v hotovosti.

 

Jaký je váš názor na tuto problematiku ve vztahu k drobným podnikatelům?

Obecně EET vznikla jako nástroj proti krácení tržeb, s čímž samozřejmě nelze jinak, než souhlasit. Nicméně EET by neměla přinést více problémů než přínosů. Co se týká velkých podniků či obchodních řetězců, je třeba říct, že jsou účetně a elektronicky natolik provázané, že u nich tento způsob krácení příjmů nepřipadá vůbec v úvahu. Velcí podnikatele ale mohou optimalizovat daně jiným způsobem. V konečném důsledku je EET tedy zaměřena zejména na malé podnikatele.

 

Byl byste tedy pro výjimky v registraci u drobných podnikatelů? Andrej Babiš, který je hlavním strůjcem tohoto zákona, se v minulosti nechal slyšet, že chce ulevit podnikatelům, kteří budou podléhat paušální dani a kteří budou mít roční obrat například do 250 000 korun...

S tímto návrhem příliš nesouhlasím. Je totiž nutno dodat, že podnikatelé s ročními tržbami do čtvrt milionu v naprosté většině daň z příjmů vůbec neplatí, a to vzhledem k daňovým slevám. Takže v případě paušální daně by tito podnikatelé měli nakonec vyšší odvodové zatížení než doposud.

 

Objevují se také návrhy na vyjmutí z EET pro určité skupiny profesí. Souhlasíte s tím?

Je pravda, že jsem zaregistroval názory i některých kolegů, kteří by chtěli vyjmout z EET například praktické lékaře nebo farmářské trhy. Osobně si ale myslím, že tato varianta není nejšťastnější, protože mi není jasné, podle jakého kritéria by se vybíraly profese, které podléhat EET nebudou. Například pokud by byli vyjmuti praktičtí lékaři, proč ne stomatologové, když farmářské trhy, proč ne vinaři a podobně.

 

Jaké řešení byste navrhoval?

Osobně se přikláním k výjimce pro malé podnikatele na základě limitu ročního obratu, například s ročním obratem do půl milionu korun. Tato skupina dělá denní tržby v řádu několika tisíc korun, a tak nemůže výrazněji narušit konkurenční prostředí. Lze uvést i několik dalších důvodů. Drobní živnostníci by neměli být pro stát považováni jako někdo, kdo státu primárně přináší daně. Měli bychom být rádi, že tito lidé jsou schopni sami sebe uživit a nejsou například evidovaní na úřadu práce. Navíc zachování drobných živností v malých obcích je důležité i pro dobré fungovaní těchto obcí. V neposlední řadě si myslím, že na příjmech drobných podnikatelů opravdu nestojí hlavní příjmy státního rozpočtu.

 

Jak jsou na tom s registrací tržeb v Rakousku?

V Rakousku je roční limit pro povinnou registraci tržeb od 15 000 eur (asi 430 000 korun), a funguje to. Navíc v Rakousku není elektronická registrace tržeb, ale jsou tam registrační pokladny. Kdo by chtěl o této problematice vědět více, zvu ho 9. listopadu na přednášku na vysoké škole, kde bude na toto téma diskutovat také náměstkyně ministra financí ČR a zástupce spolkového ministra financí Rakouska.

 

-TIK-