Reklama
 

Miniaplikace

 

 

 

 

 

 

 






BlueBoard.cz

Proč nebyla realizována všechna protipovodňová opatření

V současné době nás trápí velké sucho, co bychom dali za to, kdyby skutečně pořádně zapršelo. V srpnu 2002 mělo mnoho lidí úplně opačné přání – ať již konečně přestane pršet a vysvitne slunce.

Nahlédnutí

do nedaleké historie

V srpnu uplynulo patnáct let od ničivých povodní, které zasáhly celou Českou republiku, Znojemsko nevyjímaje. Když velká voda opadla, přijeli politici, setkali se s občany, politovali je a slíbili nápravu, aby při budoucích povodních nebyly ohroženy životy ani majetky obyvatel.

Povodně byly, jsou a budou součástí našeho života, ale neměly by nás ohrožovat. Od srpna 2002 přišla velká voda ještě třikrát. Poprvé se tak stalo v samotném závěru roku 2002, kdy naštěstí nezpůsobila významnější škody. Pak nás příroda nechala na tři roky vydechnout, ale na přelomu března a dubna 2006 udeřila voda z řeky Dyje plnou silou, jako by se chtěla zeptat, zda odpovědní nezapomněli na záplavy v roce 2002.

Potřetí ukázala Dyje svoji ničivou sílu v témže roce v závěru června, kdy pustošila Podhradí nad Dyjí. Hrozbě záplav v dolní části povodí Dyje tehdy zabránila velmi nízká úroveň hladiny Vranovské přehrady, která se bleskurychle naplnila a voda kulminovala těsně pod přepadem.

Stoletá voda nepřichází jednou za sto let, stejně jako pětisetletá jedenkrát za půl tisíciletí. Může se opakovat i několikrát za rok.

Patnáct let uteklo jako voda, a ze slibů politiků, kteří si na Znojemsku podávali ruce, se jich splnila jen část. Pro Starý Šaldorf a Marešov bylo životně důležité zvýšení stavidel mlýnského náhonu, což zabránilo v roce 2006 dalšímu zatopení, odtoku vody napomohlo vybagrování zanesených koryt pod splavy. Na Krapkově ulici byla vybudována přečerpávací stanice s nádrží, která má hlavně význam v době přívalových lijáků, kdy odpadní potrubí nestačí pojmout velké množství srážkových vod. Byl pozměněn manipulační řád Vranovské přehrady, který umožňuje lepší manipulaci v případě ohrožení povodní.

 

Kde je zakopaný pes?

Ovšem vybudování ochranných hrází, které měly být o půl metru vyšší než hladina vody při záplavách v roce 2002, nebude reálné. Kde je tedy zakopaný pes? Symbolem povodní roku 1997 byly severomoravské Troubky, které byly takřka smeteny. Ani ony, i když by si to nad jiné zasloužily, nemají hotovou protipovodňovou ochranu. Problém je, že není možné vynaložit velké peníze na ochranu majetků, které mají významně menší hodnotu.

„Na protipovodňových opatřeních pracujeme, snažíme se problémy řešit,“ konstatoval starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

„V roce 2002, záhy po povodních, se začala připravovat čtyři protipovodňová opatření – hráz okolo náhonu k Penamu, hráz na ulici Na Hrázi, spodní část ulice Loucká, oprava levobřežní zdi mezi sedlešovickým mostem a sedlešovickým splavem a poslední bylo vybudování čerpací stanice na Krapkově ulici. Na všechna opatření byla vydána územní řízení, ovšem v průběhu času a po konzultaci s Povodím Moravy jsme se dozvěděli, že projekty s výjimkou ulice Loucká mají malou pravděpodobnost získat dotaci, jelikož poměr chráněného majetku vůči nákladům na vybudování protipovodňových opatření by byl neadekvátní. Tyto projekty by bylo možné budovat na náklady Města,“ uvedla Marie Plachá z odboru investic a technických služeb.

 

Získat protipovodňovou

dotaci je složitá

a dlouhodobá záležitost

„Ministerstvo zemědělství vydalo metodický pokyn, který upravuje čerpání dotačních peněz na podporu prevence před povodněmi. Správcem programu je toto ministerstvo, navrhovatelem jsou města a obce, sdružení či kraje, tedy budoucí vlastníci vodního díla, žadatelem jsou státní podniky povodí, Lesy České republiky a nyní již bývalá Zemědělská vodohospodářská správa. Obec, která má zájem o protipovodňové opatření, zpracuje projektovou dokumentaci do stavu vydání územního rozhodnutí, následně ji předá žadateli, v případě Znoj-

ma pak Povodí Moravy. Projektová dokumentace řešící ochranu před povodněmi musí projít před udělením dotace procesem u strategického experta, který posoudí, zda vynaložené finanční prostředky na realizaci protipovodňových opatření jsou úměrné tomu, co se chrání. V případě schválení ministerstvo zemědělství přidělí dotaci a následuje realizace protipovodňových opatření.“

Tolik vedoucí provozního střediska Povodí Moravy ve Znojmě Michal Pokorný.

Zaráží čtenáře složitost procesu? Mě také. Snad by bylo nejrozumnější sečíst škody způsobené povodněmi, vyčlenit částku ze státního rozpočtu a v poměru přidělit finance obcím. Ty by společně se správcem toku nejlépe věděly, co je třeba chránit. Úřední šiml opět radostně řehtá. Město Znojmo vynaložilo nemálo práce, která je zbytečná. Nejdůležitější krok udělalo Město Znojmo společně s Penamem, když byly provedeny a z jejich rozpočtu zaplaceny náklady na zvýšení stavidla. Pokud by se čekalo na státní peníze, byl by Marešov opakovaně pod vodou. Zde patří poděkování za moudré rozhodnutí Města Znojma. Město připravovalo protipovodňová opatření dříve, než došlo ke stanovení pravidel státem. Udělalo hodně práce, která přišla vniveč.

Důležitými opatřeními přímo na toku byla kompletní rekonstrukce Znojemské přehrady, zvláště pak zvýšení kapacity bezpečnostního přelivu, další opravy byly provedeny na hrázi Vranovské přehrady, byly provedeny opravy popovodňových škod, což provádělo Povodí Moravy.

 

Trocha optimismu

i pesimismu na závěr

„Možná preventivní protipovodňová opatření byla realizována. Nyní pracujeme s tím, co máme na stole, ale mnoho toho není. Ministerstvo vyhodnotilo, že riziko povodní není tak vysoké, aby si Znojmo zasloužilo další protipovodňová opatření. Škoda. Například nám nebylo schváleno navrhované monitorování průtoku v řece Dyji,“ konstatoval starosta Vlastimil Gabrhel.

„Na stoletou velkou vodu je Město připraveno. I když by nezískalo dotaci na protipovodňové opatření v dolní části Loucké ulice, pak chci, aby do městského rozpočtu byla tato akce zařazena, a bude záležet na každém zastupiteli, zda jí dá svůj hlas,“ dodal na závěr starosta.

Pokud by přišla další extrémní povodeň, přijeli by politici z Prahy, kteří by opět občany uklidňovali, a přislíbili by rychlou nápravu, aby se taková situace neopakovala.

Že to čtenáři něco připomíná? Ano, tak to bylo v srpnu 2002.

 

text a foto:

Jiří Eisenbruk