Reklama
 

Miniaplikace

 

 

 

 

 

 

 






BlueBoard.cz

Pokácejí bobři stromy okolo Dyje?

Návrat živočichů do krajiny, kde dříve žili, vítají přírodovědci s nadšením. V mnoha případech to znamená, že životní prostředí, které dostalo v minulosti pořádně na frak, se zlepšuje. V Česku se objevil vlk, nedávno byl u Bantic objeven šakal. Dalším živočichem, který doslova a do písmene připlul po řece Dyji  je bobr evropský.

  • Činnost bobra mezi louckým splavem a železničním mostem je nepřehlédnutelná. foto: -eis-

Jedná se o zavalitého hlodavce, který může vážit i třicet kilogramů. Po jihoamerické kapybaře se jedná o druhého největšího hlodavce. Bobr je dokonale přizpůsoben životu pod vodou, pod níž dokáže vydržet i dvacet minut. V České republice se mu dostává ochrany jako silně ohroženému druhu.

Bobr byl v našich zemích vyhuben na počátku 19. století a v osmdesátých letech minulého století se začal vracet. V případě jižní Moravy z Rakouska. Vzhledem k přísné ochraně a absenci přirozených nepřátel se jeho stavy výrazně zvyšují. Jediným přirozeným nepřítelem bobra je vlk, který je na území Česka velmi vzácný, na Znojemsku se nevyskytuje. 

Bobra lze spatřit vzhledem k jeho plachosti jen málokdy. Ovšem výsledky jeho činnosti jsou viditelné na první pohled, v posledních letech i na Znojemsku. Jedná se o nakousané stromy, popřípadě překousané kmeny stromů, které spadly do řeky. To je značně negativní působení bobra v kulturní krajině.

Svou činností, kdy si vyhrabávají pod hladinou toků nory, mohou poškozovat protipovodňové hráze. Také kácením stromů a výstavbou hrází mohou zvedat hladinu toků a zvyšovat nebezpečí zaplavení okolních pozemků.

Ochrana je velice složitá. Oplocení pozemků je zbytečná práce, ochrana dřevin rostoucích okolo vodních toků je finančně náročná a působí neesteticky. Mezi železničním mostem a splavem u louckého kláštera jsem z cesty napočítal pět stromů, na kterých se bobři podepsali svými zuby. Záhy asi padnou do řeky (pokud se už tak nestalo). Bobr si troufne i na značně silný strom. Pokud se na jeho aktivitu přijde včas, je jednou z možností, jak strom zachránit, obalit kmen ocelovým pletivem. Na to jsou i ostré bobří zuby krátké. Další možností je speciální nátěr, který způsobuje „křoupání“ mezi bobřími zuby. To se tomuto hlodavci nelíbí, a tak jde o dům (v tomto případě o strom) dále. 

Poslední možností – tou nejdrastičtější – je odstřel.

„Zatím nebyl možný, v takovém kroku nevidím řešení. Je to spíše psychologický efekt pro lidi, kteří mají s bobrem problémy,“ uvedla Vlasta Škorpíková, referentka ochrany přírody a krajiny ze znojemského pracoviště Krajského úřadu. „Je pravděpodobné, že se bobr bude dále rozšiřovat, protože naše krajina skýtá ještě mnoho míst, která doposud neobsadil. V okamžiku, kdy budou veškeré lokality obsazeny, budou mít samice méně mláďat, a nastane rovnovážný stav.“

Bobr postupuje proti proudu toků na Znojemsku. Objevil se na Jevišovce v Černíně, na Rokytné v Moravském Krumlově. Zde působí škody zahrádkářům, kteří mají svoje pozemky blízko vody. Podhrabává se pod ploty a pochutnává si na jabloních. Nikoliv na jablkách, ale překousává kmeny. Poškození v tomto případě mohou požádat o finanční satisfakci. Podle posledních zjištění byly stopy působení bobra zaznamenány nad hrází Vranovské přehrady.

Působení bobra nemůžeme vidět pouze v negativním světle. „Tím, že staví hráze, pomáhá zadržovat v krajině vodu, což je cílem současné doby,“ dodala na závěr Vlasta Škorpíková.

 

Jiří Eisenbruk