Reklama
 

Miniaplikace

 

 

 

 

 

 

 






BlueBoard.cz

Národní park pochybil

Ve Znojemsku z 29. května jsme publikovali rozhovor s ředitelem Národního parku Podyjí Tomášem Rothröcklem, který v něm vysvětloval zásady nového zákona a hájil ochranu jedinečného podyjského přírodního celku. Hovořil rovněž o kritickém postoji části veřejnosti a také o těžkostech, kterým v této souvislosti Správa Národního parku Podyjí čelí.

  • Ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. foto: Jiří Eisenbruk

Tento příspěvek byl zřejmě inspirací pro anonymního pisatele, který v úvodní části svého dopisu zaslaného naší redakci poukazuje na to, že park se vztyčeným prstem poučuje ostatní, ale sám dělá pravý opak, tedy že, jak se někdy říká, káže vodu, ale pije víno.

„Kanalizace se buduje v obcích od roku 2014, avšak do dnešního dne Národní park Podyjí svoje nemovitosti nepřipojil a kroky k připojení nepodniká. Takže každý běžný občan musí platit stočné, aby splašky neznečisťovaly přírodu, na kterou pak zaměstnanci parku lákají turisty a chlubí se s ní v médiích. Jasně stanovený termín připojení ke 30. září minulého roku však pro Národní park Podyjí nehraje roli.“

Každý anonymní dopis by měl skončit v koši, tentokrát jsme se ale v redakci rozhodli zjistit, co je na jeho tvrzení pravdy. Skutečnost, že nejsou některé budovy správy parku připojené ke kanalizaci, ač by měly být, potvrzuje starostka Horního Břečkova a Čížova Petra Formanová.

„Správa parku dosud nenapojila svoje návštěvnické centrum, a také lesnickou správu. Neučinila tak ani po naší urgenci. Přitom drtivá většina našich občanů už kanalizaci má. Vývoz odpadních vod tak stále zajišťuje pomocí fekálního vozu, i když prostřednictvím certifikovaných firem,“ potvrdila starostka Petra Formanová.

Ředitel parku Tomáš Rothröckl ale o žádné urgenci neví.

„Na mě jako představitele organizace žádná adresována nebyla. Z areálu bývalé lesní správy jsou už dlouho využívány jen skladovací hospodářské objekty, takže je tento objekt bez zdroje odpadních vod. Tato situace je paní starostce dobře známa. A pokud jde o naše návštěvnické středisko, v loňském roce jsme zajistili projektovou dokumentaci řešící jeho kanalizační napojení, k realizaci dojde po skončení letošní turistické sezony,“ vysvětluje a trochu rozhořčeně dodává, že o porušování zákona nemůže být řeč, protože veškeré odpadní vody nekončí v přírodě, jak naznačuje anonym, ale jsou vyváženy do čistírny odpadních vod. Podle jeho názoru jde o opakující se „čížovskou klasiku“, jíž znalí místních poměrů dobře rozumí.

K tomu je vhodné připomenout, že prvotním iniciátorem dnešní infrastrukturní vybavenosti obcí ochranného pásma Národního parku Podyjí a velice nadstandardních finančních podpor, které získaly, byla v devadesátých letech právě správa parku. Upozorňuje na to opět její ředitel, který dále argumentuje: „I z tohoto důvodu je naprosto zcestné se domnívat, že naše instituce intenzivně nehledá vhodné řešení, které by bylo pro životní prostředí přijatelné.“

Podle matadora komunální politiky, starosty Dobšic Jaroslava Jenšovského, vyjde odvoz odpadních vod auty v konečném důsledku dráž než poplatky za stočné. „A napojení na veřejnou kanalizaci je i ekologičtější,“ podotýká. „Myslím, že Správa parku tentokrát trochu zaspala. Napojit se už měla, jímka je dnes nouzová, přechodná a plně nepostačující varianta. Kdo jiný, než právě ona by měl být v tomto směru příkladem. Nejde však o chybu nijak fatální.“

S tím lze souhlasit. Národní park Podyjí není žádný nepřítel, buďme za jeho existenci vděčni. V tomto případě však jeho Správa jako důležitý činitel podyjské kanalizační akce pochybila. Pomalé zapojování do systému není nezákonné, ale z psychologického hlediska je přinejmenším neobratné.       

                 

Alžběta Janíčková