Reklama
 

Miniaplikace

 

 

 

 

 

 

 






BlueBoard.cz

Jiří Mládek: Nejgeniálnější stavebnicí je Merkur

Když mně bylo šest let, dostal jsem na Vánoce pod stromeček stavebnici Merkur. Nevím, zda měl z jejího zakoupení větší radost můj tatínek, nebo já. Šroubkům jsem říkal hřebíky, což otec jako technik velice těžce nesl. Situace se vyhrotila, když mně řekl, že pokud šroubku ještě jednou řeknu hřebík, stavebnici mně zabaví. Od té doby důsledně rozlišuji šroubky a hřebíky...

  • Jiří Mládek s modelem Stephensonovy lokomotivy Raketa (Rocket) z roku 1829. Je obdivuhodné, co vše lze z Merkuru postavit. foto: -eis-
  • Prvním návštěvníkem výstavy byl čtyřletý Petr z Prahy. Výstava jej tak zaujala, že ani nechtěl odejít. Vedle rýpadla jej nejvíce zajímaly lokomotivy. Foto: autor
  • Zajímavým exponátem je replika čočkostroje. O Vánocích v roce 1961 jej vyrobil vynálezce Otto Wichterle ze stavebnice Merkur. Prototyp odstředivého odlévacího zařízení na výrobu prvních kontaktních oč
  • Tiskárna (neboli zapisovač Alfi) byla vyráběna již před třiceti lety z Merkuru pro tehdy jednoduché počítače typu Comodore, Sinclair, Atari. Na základě jednoduchého programu dokázal tento zapisovač ma

Jednou z nejpovolanějších osob, která toho o Merkuru ví nejvíc, je sběratel a znalec dětských kovových stavebnic Jiří Mládek: „Merkur považuji za nejgeniálnější stavebnici na světě. Na ni bychom měli být jako Češi hrdí. Kolik dětí na ní vyrostlo a kolik lidí ji využilo ve své profesi? Například Martin Štěpán demonstroval ve Výzkumném ústavu zemědělských strojů, jak pracoval v té době první vyorávač řepy na světě včetně osekání chrástu a včetně nasypání do valníku. Výrobek z Merkuru potvrdil, že stroj bude pracovat, a tak byla zadána výroba prototypu.“

Při příležitosti přípravy expozice výstavy, která potrvá v Domě umění do 28. května, jsme požádali Jiřího Mládka o rozhovor.

 

Můžete přiblížit historii stavebnice Merkur?

Otcem stavebnice Merkur je Jaroslav Vancl. Vymyslel ji fakticky již v roce 1904 jako čtrnáctiletý učeň v továrně svého otce. S výrobou se začalo až v roce 1925. Vše bylo vymyšleno tak dokonale, že dodnes nad tím žasnu. Přátelé zjistili, že mám největší sbírku Merkurů na světě. Mohu tedy srovnávat s jinými obdobnými dírkovanými stavebnicemi, které se vyráběly. A že jich bylo hodně – celkem je připravovalo asi 250 výrobců. Nikde jsem ale nezjistil aspoň přibližnou paralelu srovnání s Merkurem. Je geniálně jednoduchý. Jeho dílky autor vymazlil do naprosté dokonalosti, takže z Merkuru se dá postavit vlastně všechno. Slavný německý Märklin umožňuje omezené stavby obdobně jako Lego. Ovšem postavit z něho nějaké strojní zařízení by byl již problém. Merkur měl ve svém seznamu dílů stovku, Märklin 550. Merkur je oproti dalším stavebnicícm velmi variabilní.

 

Vyrábí se Merkur nepřetržitě?

Ano, od roku 1925 s malým výpadkem za druhé světové války a pak zhruba jeden rok v období 1992-93.  V osmačtyřicátém Jaroslavu Venclovi továrnu znárodnili. Dostal se do velkých problémů – zisky neměl žádné, ale dostával faktury za objednané zboží, které měl platit. Odsoudili ho s tím, že finance na fakturách si musí odpracovat ve své bývalé fabrice. Do svých osmdesáti let pracoval a splácel dluh. Nesl to velmi statečně. Dělníci ho stále brali jako pana šéfa, i když pracoval na soustruhu (až do roku 1970). Díky němu byla zachována vysoká kvalita výroby, došlo k dalšímu vývoji, na kterém se podíleli jeho zeťové – nositelé jeho myšlenek. Proto Merkur nezanikl.

 

Jaká byla historie po roce 1989?

Merkur byl zprivatizován, místo aby byl navrácen původním majitelům. Za dva roky dokázali noví majitelé fabriku dokonale vytunelovat. Na firmu Merkur byl v republice vydán návrh na konkurz. Pan Kříž koupil vše, co zbylo, nabral zaměstnance a rozjel znovu výrobu. Začaly se opět vyrábět vláčky, jejichž výroba byla v osmašedesátém zrušena, rozjel celou výrobu Merkuru, do firmy nastoupila robotika. Merkur se stále vyrábí, což je velice dobře.

 

Kdy jste se setkal s Merkurem poprvé?

Ve čtyřech letech. Strýc mně přinesl pár součástek, a to mě nesmírně zaujalo. Za školní docházky jsem chodil ke kamarádovi, který měl doma Merkur a nehrál si s ním. Mně Ježíšek Merkur nikdy pod stromeček nenadělil. Bral jsem to jako šílenou křivdu na dětské dušičce a zařekl jsem se, že až budu veliký a budu mít peníze, tak si koupím největšího Merkura a postavím z něj velký model. Došlo to tak daleko, že nyní mám největší sbírku na světě. V muzeu Merkuru v Polici nad Metují moji stavbu ocelového města, která je největší na světě, naprášili do Guinnessovy knihy rekordů.

 

Co byste řekl ke znojemské výstavě?

Je to již sto šestnáctá výstava v pořadí, ty dělám od roku 2004, kdy se uskutečnila první v Polici nad Metují. Po Česku putují tři výstavní celky zhruba stejně velké jako ta ve Znojmě, po Slovensku putuje pátým rokem obdobná. V Rusku je poněkud menší expozice, která mění svá místa již bez mého přičinění – předávají si ji tam sami. Jedna výstavička, jejíž součástí je například Wichterleho čočkostroj, běhá po celém světě díky přičinění našich ambasád. Ty šíří dobré jméno naší stavebnice a její genialitu po celém světě.

 

A stálé expozice?

Ty jsou v Polici nad Metují, kde je podstatná část mé sbírky, pak v Benátkách nad Jizerou, kde se Jaroslav Vancl narodil. Poslední je v Národním technickém muzeu s hernou v podzemí. Tvoří součást dolu, kde je rypadlo stejné jako na znojemské výstavě, důlní věž a další.

 

Na Merkuru vyrostly generace dětí a tato stavebnice dala mnohým do vínku zájem o techniku, což mnohé uplatnily ve svém dalším životě. Merkur dokonce vyšel i na poštovní známce, na níž je vyobrazen jeřáb sestavený z jejích dílů. To se nepovedlo žádné další „dírkaté“ stavebnici na světě.

         

 

Připravil: Jiří Eisenbruk