Soňa Hláčová: Mám holky ráda a strašně mě práce s nimi baví

Dobrý den, Soňo. V SVČ Znojmo jako taneční lektorka vedete Moderní taneční styly, skupiny Little Ones, Unstoppable a Crazy girls… Tanci se věnujete už skoro 14 let… Co byste mi vše řekla o vašich současných skupinách i o těch, které jste ve své „kariéře“ vedla?



Dobrý den, jako lektorka pracuji teprve třetím rokem. Skočila jsem do toho po hlavě, aniž bych věděla, co mě vlastně čeká. Začala jsem jen s jednou skupinou, a to s těmi nejmenšími Little Ones. Začátky nebyly zrovna jednoduché, měla jsem obavy, jestli zvládnu sestavit chorea tak, aby je děti zvládly, a hlavně aby je to bavilo a chodily do kroužku rády. Obavy ale brzy zmizely, protože holky a tehdy i jeden chlapec byli naprosto úžasní.

Rok na to mi přibyly další dvě skupiny, Unstoppable to jsou děvčata střední věkové kategorie a Crazy girls jsou dívky nejstarší, které jsem převzala po mé poslední lektorce Lence Dolákové, pod jejímž vedením jsem také tančila.

Děvčata ze všech skupin jsou skvělá, i když s každou skupinou se pracuje jinak. Little Ones jsou poslušní dělají vše tak, jak jim to řeknu a neprotestují. Jsou to taková zlatíčka.

S Unstoppable je zase sranda, momentálně tam mám jednu komediantku, která dokáže všechny rozesmát.(úsměv)  Zvládají i složitější kroky a je krásný sledovat, jak jim to jde a že je to baví.

No a Crazyny (jak jim říkám) to už je něco jiného. Každá už má svůj názor a každá má svoji osobnost, tam je to hodně o kompromisech. Tak se snažím, aby to klapalo a aby byly všechny spokojené. Hlavně ve výběru hudby musíme být za jedno. Protože pokud se vám nelíbí hudba, tak se vám i špatně tančí a člověk si to tak neužije.

Mám holky ráda a strašně mě práce s nimi baví. S každým jejich vystoupením vidím, kolik jsme udělaly práce a jak se zlepšují.

V poslední době se v týdeníku Znojemsko hodně věnujeme tanci, rozhovor s vámi je již několikátý s taneční lektorkou… Co si vy myslíte obecně o tanci? Jak vás obohacuje? Jak vás „obohacuje“  vaše „taneční lektorství“? Zdá se vám o tančení? Kdybyste znovu byla na začátku svého tančení, co byste dělala jinak? A co stejně?

Pro každého tanec znamená něco jiného. Pro někoho to je koníček, pro někoho zase inspirace nebo odpočinek. Pro mě osobně je to únik z reality. Díky tanci mám pocit, že dělám něco pro sebe. Beru ho jako sport.

Lektorství je pro mě velká zkušenost. Naučila jsem se pracovat s malými dětmi.

Kdybych byla opět na začátku, neměnila bych asi vůbec nic.

Co byste řekla o sobě kromě tance?

Většinu času trávím v práci. Pracuji jako servírka v restauraci. Brigádně chodím občas vypomáhat na turistické informační centrum jako průvodkyně po Hradebním opevnění nebo po městě Znojmě. Na koníčky mi sice moc času nezbývá, ale když mám chvilku, tak hodně čtu. Jsem knihomol. Někdy se kouknu na film nebo dobrý seriál.

Sledujete sportovní dění našeho regionu?

Sport moc nesleduji, jediné, co mě zajímá a baví, je hokej.

Co vaření? Jídlo a tanec?

K vaření mě vedla mamka a potom jsem se k němu dostala i na střední škole v rámci praxe. Ale spíše než vaření mě baví pečení sladkostí.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že je lepší se před tancem nepřejídat. (úsměv)

Co vám asociují slova „relaxace tančením“?

Uvolnění těla a zklidnění mysli.

Co byste ještě ráda řekla?

Možná jen to, že tančit může každý, i když není příliš pohybově nadaný. Je spousta různých tanečních stylů, ve kterých se člověk najde, a nejdůležitější je, že ho to baví.

Soňo, děkuji za rozhovor a foto. Ať se daří!

Libor Duchoň

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *