Tragický konec Druhé světové války v Miroslavi
Dne 7. května 2020 si připomínáme 75 výročí Bombardování Miroslavi.
Příčinou této tragické události, která se odehrála na samém konci války, byly těžké boje (probíhající od 30. 4. 1945), které doprovázely ústup německých vojsk od Drnholce a Vlasatic na Jiřice, Damnice a Miroslav. Mikulov byl osvobozen již 22. a Brno pak 26. dubna 1945.
V sobotu 5. května 1945 začaly jednotky německé 8. armády pod útokem 7. gardové armády genplk. Šumilova postupně ustupovat na západ. Mezi jednotkami Wehrmachtu, které urputně hájily obrannou linii na Vlasaticku, byl i 503. oddíl těžkých tanků PzKpfw. VI B-Tiger II. (Königstiger). Oddíl, patřil do pancéřového sboru Feldherrnhalle, (jeho velitelem byl generál pancéřových vojsk Ulrich Kleemann). Ten způsoboval sovětským tankovým jednotkám 6. gardové tankové armády těžké ztráty, proto se zde fronta udržela až do počátku května.
Frontální útok sovětských jednotek, byl zahájen ráno, v pondělí 7. května mohutnou dělostřeleckou přípravou. Ze vzduchu jej podporovaly letouny Il-2 „Šturmovik“ a A-20 „Boston“ z prakticky všech bitevních a bombardovacích pluků od 5. a 17. letecké armády kryté stíhacími stroji Jak-9 a La-7. Tyto letecké síly vykonaly v uvedený den přes dva tisíce vzletů.
Podle pamětníků zahájily bitevní letouny útok na Miroslav okolo sedmé hodiny ranní. Přiletěly ze směru od Štěpánova a zřejmě první bomby dopadly na roh ulice Příkopy (Čermákův mlýn) a ulice Nádražní (do prostoru bývalé čističky pro Frutu, dříve známého jako Viehplatz). Hned nato byla těžce zasažena zástavba na ulicích Rybniční a Na Kopci i židovský hřbitov. Další těžké bombardování postihlo střed města (židovskou čtvrt a další). Požáry zpustošily synagogu (dnešní kulturní dům), konzervárnu (bývalé sklárny), Čermákův a Vašourkův mlýn.
Okolo poledne byl flakem ráže 20 milimetrů zasažen jeden z útočících šturmoviků. Letoun dopadl na náměstí a po explozi z větší části shořel. Jeho dvoučlenná osádka (pilot podporučík Petr Vasiljevič Kravcov – nar. 1924, Ruská SSR a palubní střelec vojín Nikolaj Fjodorovič Čertov – nar. 1926, Altajský kraj) zahynula. Sestřel sovětského letadla je zmiňován v deníku velitele 503. oddílu těžkých tanků Hauptmanna Körbera. Identifikovat posádku sestřeleného letadla se podařilo až po mnohaletém pátrání (dnes již zesnulému) miroslavskému leteckému historikovi panu Janu Mahrovi, kterému patří za jeho odvedenou práci velké dík.
Během bombardování zahynulo v Miroslavi čtyřiapadesát osob. Jedenačtyřicet obětí bylo pohřbeno do hromadného hrobu na katolickém hřbitově, třináct obětí z řad členů českobratrské církve evangelické pak na svém hřbitově, kde byl také postaven pomník s uvedením jejich jmen. K uctění památky všech obětí bombardování Miroslavi ze 7. května 1945 byl po válce odhalen pomník v parku u kulturního domu.
Ztráty německých jednotek nejsou přesně známy. Prokazatelně padlo jedenáct vojáků. Jejich ostatky byly pohřbeny nejdříve do kráterů po bombách na poli poblíž silnice vedoucí do Hostěradic (směr ústupu pancéřového sboru) a cesty k letišti. Od července 1945, kdy byly exhumovány, jsou uloženy ve společném hrobě na katolickém hřbitově.
Je to sice historie stará tři čtvrtě století, přesto k nám však stále promlouvá svým poselstvím. Na fotografiích, které jsem pořídil v letošním dubnu na židovském hřbitově, jsou stále zřetelně vidět krátery po bombách i pomníky poškozené střepinami. Tragické události minulých válečných konfliktů, by pro nás měly být varováním, před chybami jichž se lidé neustále dopouštějí, jak můžeme pozorovat všude ve světě.
Informace k tomuto článku jsem převzal ze starších čísel Miroslavského zpravodaje, kde byly podrobně publikovány již zesnulým leteckým historikem Janem Mahrem.
Viz: Miroslavský zpravodaj č. 2/2007 – Tajemství starého sklepa po 25 letech, č. 2/2009 – Oslavy ukončení 2. světové války a vzpomínka na válečné oběti, č. 2/2010 – Pilot šturmoviku a jeho střelec.
Michal Klejdus