MUDr. Milan Špaček: Řešení krizové situace je totalitární vždycky
V současné době ředitel Dětského centra ve Znojmě, bývalý senátor s desetiletou praxí a také místopředseda senátního výboru pro zdravotnictví. Jinými slovy lékař a někdejší exponovaný funkcionář, který se dlouhá léta pohyboval v prostředí vysoké politiky. Zkušenost MUDr. Milana Špačka tedy zůstává dostatečnou pro to, aby mohl – zejména s odstupem času – posoudit momentální mimořádný stav, v němž se nachází naše společnost.
Pane doktore, domníváte se, že ve Světové zdravotnické organizaci sedí idioti?
Především tam sedí lidé.
Moje první otázka míří…
Je mi jasné, kam jste prvním dotazem směřoval. Tato instituce jako celek nezamítla, ani nenařídila nošení roušek. Zamítavě k rouškám se vyjádřili jednotliví experti. Zásadní rozdíl v chápání nošení roušek spočívá v tom, co od roušek, nebo od ochrany obličeje očekáváme. Roušky, které vidíme a máme povinnost nosit na veřejnosti, nechrání před nákazou nás, ale naše okolí!! Protože vysoké procento nakažených virem je bez jakýchkoli příznaků, nebo velmi mírných, existuje reálné nebezpečí, že mohou nakazit své okolí, a tím šířit nákazu dál a dál. Vidíme to například v Itálii, Francii a ve Španělsku. Speciální ochranu před nakažením potřebují lidé, kteří se pohybují v prostředí, ve kterém se koronavirus vyskytuje. Na to jsou potřeba respirátory, ochrana očí, ochranné obleky a podobně. To se týká zdravotníků, hasičů a všech, kteří pracují v integrovaném záchranném systému. Nošení roušek na veřejnosti, kde se potkáváme s jinými lidmi, chápu tedy jako výraz odpovědnosti ke svému okolí.
Rouška ano, nebo ne – někdo přece musí mít pravdu a někdo se mýlit…
Není to pouze černobílé, otázka zní, kde je to ještě nutné opatření a kde už ne. Vzhledem ke specifickým rysům lidské povahy, a české obzvláště, vláda s krizovým štábem zvolila variantu přísnější restrikce. Masky nejsou velký problém.
Daleko vážnější pro společnost je sociální izolace a bariéry v běžné komunikaci, na které jsme byli zvyklí, obava z budoucnosti, nejistota a strach. K tomu přidejme nutnost vypořádat se se skutečnostmi, které jsme si ani ve snu nedokázali představit. Zavření škol všech stupňů, starost o děti čtyřiadvacet hodin denně, nařízené dovolené, nebo dokonce ztráta zaměstnání, ztráty v podnikání a zánik živností, a mohli bychom dále…
Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.
Vlastimil Mrva