Ekonom Michal Plaček: Je před námi riziko ekonomického propadu

Doc. ing. Michal Plaček, Ph.D, MSc, je jeden z nejmladších docentů oboru veřejné a sociální politiky v České republice, habilitoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, získal ocenění děkana Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně a ocenění časopisu Journal of Comparative Policy Research and Practise, což je jeden z pěti nejdůležitějších časopisů oboru veřejné politiky na světě. Svůj výzkum prezentoval mimo dalších na kalifornské Univerzitě v USA nebo na univerzitě v Regensburgu. Tento rok mu v nakladatelství Springer Nature New York vychází kniha hodnotící dopady vládních reforem. V souvislosti se stavem, v němž se ocitla Česká republika, jsme docenta Michala Plačka požádali o rozhovor.



 Pane docente, zabýváte vládními politikami. Můžete říct, jak jednotlivé státy reagují na pandemii? Vidíme tady náš přístup, kdy máme karanténu, a třeba britský přístup Borise Johnsona, jenž dříve uváděl, že chce nechat pandemii projít. Lze vůbec alespoň odhadnout, kdo má pravdu?

Nebudu strategie hodnotit z lékařského hlediska, protože na to nejsem odborník, ale budu mluvit o datech, která máme k dispozici, a podle kterých se jednotlivé vlády rozhodují. Problém je, že se rozhodujeme na základě dat neúplných a jednotlivé scénáře se postupně upravují. Boris Johnson změnil strategii až poté, co vyšel epidemiologický model, který vytvořili vědci z Kings College, který říkal, že bez izolačních opatření by ve velké Británii zemřelo 200 000 lidí.

Často se ovšem argumentuje faktem, že na chřipku zemře mnohem více lidí…

To může být pravda, ale zapomíná se, že koronavirus může ochromit celý zdravotní systém, jak se to stalo v Itálii. Klíčové je testovat. Pokud se podaří protestovat reprezentativní kohorty populace, můžete rozhodnout, jak dál. V tuto chvíli situaci můžeme interpretovat tak, že státy počítají s nějakým procentem promoření populace, ale snaží se zmírnit nástup, aby ochránily zdravotní systém a byly schopny poskytnout péči pacientům včas.

Doporučení Světové zdravotnické organizace a dalších vědeckých studií ukazují, že izolační opatření jsou racionální strategie.

Pandemie má však také politický a ekonomický rozměr. Ten politický znamená, že pokud státy kolem začnou provádět izolační opatření a uzavírat hranice, tak vás časem donutí udělat to stejné, protože byste to politicky neustál. Ekonomická dimenze znamená velmi těžké dilema mezi potenciální záchrannou lidských životů a dopadů na ekonomiku. To znamená, jak dlouho a jakým způsobem držet omezení, aby vám to nerozvrátilo ekonomiku a v konečném důsledku to nevedlo k mnohem větším problémům.

Jaké si myslíte, že bude mít epidemie dopady na ekonomiku?

Záleží, jak dlouho budou trvat karanténní opatření v jednotlivých zemích, a na tom, jakým způsobem pak budou jednotlivé vlády reagovat. Problém je, že jednotlivé vlády zaváděly karantény asynchronně, takže pokud jedna země uvolní režim, tak bude mít stále problém kvůli ostatním státům, což je riziko pro Českou republiku, která je malou otevřenou ekonomikou, pro niž je důležitý vývoz. Čeká nás nejspíš…

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.

Vlastimil Mrva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *