Starosta Dyjákoviček Petr Sikora: Je mi smutno, jak selhal náš informační systém
V Dyjákovičkách, v malé obci s necelými šesti sty obyvateli, byl v úterý 17. března zaznamenán druhý oficiálně potvrzený případ koronaviru v regionu. K tamnímu starostovi však tato informace dorazila velmi komplikovaně, protože hygienické stanice ve Znojmě a v Brně odmítly cokoli konkrétního říct. Obligátně se odvolaly na předpisy. Starosta JUDr. Petr Sikora, který dlouhá léta působil v ozbrojených složkách jako náčelník znojemské a jihomoravské policie, se musel spolehnout na výsledky vlastního šetření a podle toho postupovat. Tyto údaje naší redakci potvrdil a žádost o rozhovor neodmítl.
Pane starosto, mám dojem, že něco je špatně. Komunikace by přece měla v situaci, v níž se ocitl náš stát, fungovat prvořadě.
Hygienické stanice mě přesvědčily o opaku, protože jejich přístup odhalil, jak moc informační systém selhal. Nepožadoval jsem konkrétní identifikační údaje, potřeboval jsem pouze ověřit, zda nejde o poplašnou zprávu. Pracovnice znojemské hygienické stanice mi ale řekla, že mně nemůže potvrdit ani to, jestli šlo o zjištění pozitivní, protože má svoje příkazy a starosta obce není osobou, která by měla tuto informaci obdržet. Obrátil jsem se tedy na krajskou hygienickou stanici, která zase sdělila, že z Dyjákoviček nikdo testován nebyl. Nezbylo mi tedy nic jiného, než se pravdy dopátrat vlastními prostředky a onu rodinu kontaktovat. Jenomže tento způsob pokoutního ověřování skutečností je nahony vzdálen tomu, jak by měly věci fungovat optimálně. Nejsem skeptik, ale myslím, že situace se ještě zhorší. Litovel, která je od vnějšího světa odříznuta, zůstává výmluvným svědectvím, jak by to dopadnout nemělo.
Když jste se dal do pátrání na vlastní pěst, nenapadlo vás, že v tu chvíli suplujete práci někoho jiného?
Především jsem si uvědomil, o jak hlubokou systémovou chybu jde. Jak mám jako čelný představitel obce chránit občany, když nemám to základní – informace. Nejenže jsou mnohdy poskytovány se zpožděním, ale jak je patrné z mé zkušenosti, někdy nejsou poskytovány vůbec. Přitom je jasné, že naprosto nedostačující komunikace může přivodit ještě větší maléry, než ty, s nimiž se potýkáme. Ve chvíli, kdy se rodina, která byla v kontaktu s nakaženým občanem Dyjákoviček, ptala hygieniků, jak má postupovat, bylo jí doporučeno: Noste roušky a doma zůstávat nemusíte… Nedivím se, že koronavirus se množí tak rychle, když profylaktická opatření naprosto selhávají.
Pracovnice hygienické stanice prý řekla, ať osoby v karanténě hlídá policie. Není to doporučení tak trochu mimo mísu?
Když jsem kontaktoval vedoucího znojemského územního policejního odboru, abych si potvrdil, že to možné opravdu není, věděl jsem, jaká bude odpověď. Ale na druhou stranu jsem si uvědomil, že i takto hloupě postavený názor vlastně není ničím jiným, než dalším důkazem, jak výměna informací vázne. Dám jeden příklad. Když se zřítila americká Dvojčata, najednou všechny bezpečnostní složky včetně tajných služeb přišly na to, jak se jim vymstilo, že si informace…
Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Znojemska na všech novinových stáncích nebo online zde.