Stoletá cesta Jednoty nebyla procházkou růžovým sadem

Letos si připomínáme 100. výročí založení Okresního konzumního a výrobního družstva ve Znojmě, na jehož tradici navazuje dnes COOP Jednota Moravský Krumlov.

Družstva byla za minulého režimu hlavním dodavatelem nejrůznějších druhů zboží, ale i služeb. Jen pamětníci si dnes vzpomenou, že pod působnost Jednoty spadala také pohostinská činnost a hotelnictví. Po roce 1989 sice posledně dvě jmenované aktivity odpadly a Jednota se musela v zájmu udržení na trhu kupříkladu vzdát známého znojemského hotelu Družba (nyní Premium). Ale hlavní myšlenka, tedy zajišťování základních potřeb pro obyvatele venkovských obci, přetrvala a zůstává mimo diskuzi. Bez Jednoty by se totiž někteří – především starší občané – obešli jen stěží.


Předseda Jednoty Moravský Krumlov František Šlapanský; foto: -bur-

Klikatou cestu úspěchů i problémů, let slavných i těch, kdy se Jednota dostala málem na hranici přežití – společně s nepřehlédnutelnou osobností jednoťácké historie, s předsedou Františkem Šlapanským – vylíčíme v třídílném rozhovoru, poněvadž během své stoleté existence Jednota byla a je spjata s životy lidí, kteří její vývoj utvářeli jak za pultem, jako pracovníci družstva, tak před ním, coby zákazníci.

Příběh Jednoty zůstává více než pozoruhodný

Na začátku byla myšlenka několika chudých tkalců přijatelně si opatřit základní životní potřeby. Za kolébku družstevnictví je považován anglický Rochdale, město blízko Manchesteru, kde v roce 1844 vzniklo Rochdalské společenství spravedlivých průkopníků, což byl spolek s volenou správou a dozorčím výborem. Odtud se zásady družstevníků postupně rozšířily do všech koutů Evropy. Mladičký československý stát nebyl v roce 1919 výjimkou.

„Když se podíváme na prvopočátky družstevnictví, zjistíme, že primárním cílem nebylo generovat zisk, ale uspokojovat potřeby členů tohoto společenství. Zjednodušeně to fungovalo tak, že se okruh lidí domluvil na obstarávání základních životních potřeb za přijatelných podmínek,“ popsal tehdejší situaci nynější předseda František Šlapanský.

Požadavek zajistit nezbytné suroviny pro život vedl k utváření družstev, což mělo za následek, že již v roce 1919 byly u nás postupně činěny kroky k založení konzumního družstva.

„Ve Znojmě bylo družstvo oficiálně zapsáno do obchodního rejstříku 23. ledna 1920. Zajímavostí je, že prvním předsedou byl Josef Mareš, který se později toho roku stal starostou Znojma. Mezi zakladateli byli také dělníci pivovaru, keramické továrny, koželužen a okurkáren. Už v prvním roce mělo družstvo okolo 120 členů,“ přibližuje stav před mnoha lety František Šlapanský.

Družstevní řady se rozšiřovaly, vznikala řada drobných družstev v různých místech až do roku 1939, kdy vypukla druhá světová válka. Až zbraně utichly, začala obnova činnosti, vznikaly takzvané vesnické Jednoty v jednotlivých obcích. Další významný milník přišel o patnáct let později.

„Roku 1960 došlo ke spojení dvou největších celků v regionu, tedy družstva Znojma a Moravského Krumlova, jelikož podle územního rozdělení připadalo jedno družstvo na jeden okres. Tehdy naše řady čítaly více než 23 000 členů,“ konstatuje František Šlapanský.

 Přes miliardový obrat k výraznému poklesu

Základní doménou Jednoty byl venkov, kde vyvíjela svoji činnost primárně, na města se specializovaly Raj (Restaurace a jídelny) a Pramen. „V té době byla obchodní síť z pohledu života ve vesnici významným prvkem. Proto je tam tak velká členská základna doposud,“ říká František Šlapanský.

Rozsáhlou síť tvořilo na tři sta regionálních prodejen. Vedle nich se Jednota zabývala pohostinstvím a restaurační činností, provozovala i několik hotelů. Široké podnikatelské aktivity zahrnovalo zhruba 180 hospod. Jednota provozovala také vlastní velkoobchod koloniálního zboží, velkoobchod ovocem a zeleninou i vlastní lahůdkářskou výrobu. Nabídka služeb Jednoty byla zkrátka komplexní.

Zlaté časy a nejvyšší výkony zažila Jednota Moravský Krumlov krátce před revolucí. V té době do jejího pole působnosti spadala i oblast Vranovské přehrady, kterou obhospodařovala v drtivé většině, a která měla z hlediska tržeb Jednoty významný podíl na rekordním, téměř miliardovém obratu družstva.

Po změně společenských poměrů následoval sestup z pomyslného Everestu jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska lidských zdrojů.

„I když ani před rokem 1989 nebyla spotřební družstva na výsluní a byla až v druhé řadě za státním obchodem, po roce 1989 opět skončila na okraji zájmu státu.

Družstevnictví se stalo skoro sprostým slovem a družstva byla brána jako přežitek minulých dob. Některé skupiny osob dokonce chtěly, aby Jednota jako taková zanikla. Vzhledem k tomu, že v restitucích musela vrátit řadu nemovitého majetku, přišla o několik desítek svých provozoven. V průběhu let nejen vlivem konkurence, odstoupila od provozování hospod, restaurací a hotelů, čímž se její činnost citelně zredukovala. Tak velký zásah vedl až k vážným ekonomickým problémům,“ popisuje svízelné podmínky předseda František Šlapanský. „Je to zřejmě naše česká specialita. Přitom v řadě vyspělých evropských zemích, například ve Finsku, Švédsku, Itálii, Španělsku, Švýcarsku patří ke špičkám maloobchodních řetězců.“

-bur-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *