Vyprávění s bojovníkem Martinem Koubkem
Na nedávném ME v combat sambu jsi získal stříbro. Jakých dalších úspěchů jsi v bojových sportech dosáhl?
Dobrý den, mám za sebou:
- místo na mistrovství Slovenska v grappligu z roku 2009
- místo na mistrovství ČR v combat sambu a grapplingu z roku 2010
- místo na Grand Prix Ostrava v combat sambu a grapplingu2009
- místo na akademickém mistrovství ČR v grapplingu z roku 2018
- místo na Czech open grapplig z roku 2019
- místo na evropském šampionátu v sambu a combat sambu
A ještě pět vyhraných zápasů MMA…
Co ostatní sporty – ty „nebojové“, i když všechny sporty jsou vlastně o tom boji… I samotné šachy, to je bojová hra nadruhou…
Jsem příznivcem všech sportů. Ve volném čase, když nejsem na tréninku, se hlavně zaměřuji na crossfit tréninky, které někdy doplňuji klasickou posilovnou nebo během, cyklistikou a občas přes zimu si jdu zahrát fotbal s chlapa z práce.
Co bojové umění a film? Máš svého herce – herečku oblíbence – oblíbenkyni? A proč? A pro tebe inspirující bojově – akční film?
Filmy? Vyloženě inspirující akční film nemám, ale samozřejmě, když jsem dospíval, mým idolem byl Jean Claude van Dame, Sylvester Stallone a další.
Jinak mám rád všechny žánry, zaleží jaká je zrovna nálada, ale když bych to měl vzít postupně, nejdřív komedie, válečné filmy, detektivky, thriller. Oblíbeného herce ani herečku nemám.
Jak dlouho už trénuješ bojové umění, kdo tě vedl a vede, kde, a připravoval ses speciálně na nedávné ME?
Bojové sporty trénuji od 15 roků. Začínal jsem klasickým boxem, poté chvilku thajský box, a potom jsem chodil na klasické judo, ze kterého se postupem času vyklubal trénink MMA. Vše pod vedením Rudolfa Kříže, který mě vlastně vede celou dobu – za což mu chci poděkovat.
Nějak speciálně jsem se na ME nepřipravoval, hlavně i kvůli časové vytíženosti (zaměstnání, rodina…). Navíc jsem i trochu omezen, protože jsem si před pár měsíci poranil biceps na ruce, který ještě není v pořádku, ale věřím, že se to brzy napraví. Takže jsem se nemohl připravovat po silové stránce. Trošku jsem měl černé svědomí z toho, že jsem se nepřipravoval v kurtce (kimonu), jelikož v combat sambu mám vrchní díl kurtky (kimono). Jinak největší část přípravy probíhala u nás ve Znojmě v Gladork gymu na tréninku MMA a thajského boxu, přes prázdniny jsem se zúčastnil reprezentačního soustředění a když mi to vyjde časově, jedu na trénink do Brna do Jetssam gymu.
Jiné bojové „disciplíny“ tě nelákají?
Na vysoké škole jsem vyzkoušel hodně bojových disciplín, ale nejvíce mě oslovilo právě MMA. Je to sport, který je nepředvídatelný. Líbí se mi na něm, že člověk musí být komplexní, měl by umět, jak boj v postoji, což vychází z boxu a thaj boxu, tak i boj na zemi, kde se vychází z juda, BJJ a wrestlingu.
Hodně jsem slyšel i o Grapplingu… Můžeš mi tento druh bojového umění více přiblížit – popsat?
Grappling je mladou sportovní disciplínou. Za první velký turnaj se považuje ADCC vytvořený v roce 1998 v Abú Dhabí po vzoru Mundials (BJJ). Na pořádání turnaje přispívá rodina šejka Nahjána. Největší grapplingovou organizací je americká NAGA, která pořádá turnaje po celém světě. Za ní následuje další americká organizace Grapplers Quest. S přestávkami je grappling od roku 2007 součástí FILA (dnes UWW).
Grappling je způsob zápasu, ve kterém má zápasník za cíl dostat svého soupeře do situace, kdy ho svým tlakem nutí souboj vzdát. Využívá k tomu techniky označené anglickým výrazem submisson. Jde primárně o techniky z boje na zemi – páčení (zámky), škrcení, lámání. Grappling je v podstatě sportovní verzí MMA, která nepovoluje údery a kopy.
V grapplingu zápasníci začínají v postoji a pomocí zápasnických chvatů (poraz, strh, povalení, přehození, vychýlení) se snaží dostat soupeře na zem a donutit ho souboj vzdát. Souboj se tedy odehrávají většinu času na zemi, ale existují i způsoby jak soupeře donutit se vzdát i z boje v postoji.
Grappling se rozděluje na dvě disciplíny: Gi – prakticky identické s Brazilským Jiu Jitsu no-Gi bez kimona jen rashguardu
Jinak v současné době probíhají lekce grapplingu pod vedení Martina Koubka a Jirky Minaříka každou neděli od 18:00 v Gladork gymu a vítání jsou všichni.
A když jsme u té disciplíny – jak důležitá je sebedisciplína v bojových sportech? Co když se někdo urve ze řetězu, je to machr v bojových uměních, a začne všechno řezat… Dá se tomu předejít? Co filozofie v bojových uměních? Není to tak trochu brzda pro ty hodně nabušené?
Za mě je sebedisciplína důležitá už v samotné přípravě na nějakou soutěž. Sportovec má rozvržený tréninkový plán, tak by ho měl dodržovat tak, jak je to nastavené, aby se připravil na 100%. Samozřejmě může přijít nějaké omezující zranění nebo například nemoc (nachlazení), ale i přes to by měl ke všemu přistupovat svědomitě. Jinak se to těžko hodnotí, když potom člověk stojí před soupeřem v zápasu, adrenalin dělá svoje, někdo jako utržený z řetězu, jiný si zase soupeře oťukává, než se pustí do boje. Většinou ten, kdo je zbrklý, si naběhne, ale není to pravidlem (úsměv). Předejít se tomu dá tak, že se zápasník tzv. vyrve – jezdí na sparingy do jiných gymů a né jenom v tom kmenovým, jezdí na zápasy a postupem času se vyklidňuje. Co se týče filozofie v bojových sportech, je to u každého zápasníka individuální.
Co tě čeká za další turnaje? Jaké výzvy?
Byl jsem nominován na listopadové mistrovstvi světa amatérského MMA v Bahrajnu…
Co bys rád řekl závěrem?
Závěrem bych chtěl poděkovat hlavně své rodině za trpělivost, protože je to hodně časově náročné. Potom bych chtěl poděkovat Petru Kuchaříkovi, a hlavně Rudolfu Křížovi za možnost přípravy v Gladork gymu. A potom samozřejmě sparingpartnerům Benu Islami, Michalu Jančuškovi, Jirku Minaříkovi a Jakubovi Halvelkovi.
Martine, děkuji za rozhovor…
Libor Duchoň