Na LAHOFER Author Cupu přibývá každoročně závodníků

Tradiční bikerský závod LAHOFER Author Cup se těší rok od roku většímu zájmu závodníků. Zatímco loni jich bylo pět set padesát, letos na třináctý ročník se přihlásilo o sedmdesát více. Podle výkonnosti a zájmu čekala na jezdce jednapadesátikilometrová nebo devětadvacetikilometrová trať. Letos se mohli zúčastnit již podruhé i závodníci na horských kolech, speciální závod byl i pro děti.



Tradičně dobře připravený závod měl pod svojí taktovkou ředitel Daniel Smola, obchodní a marketingový ředitel Vinařství LAHOFER, který byl s průběhem závodu maximálně spokojen, stejně jako s narůstajícím počtem závodníků: „V letošním roce jsme museli pozměnit trať, ale napřesrok počítáme, že se vrátíme k původní trase. Ovšem k té nejstarší, jež objížděla Vranovskou přehradu ze severu i jihu, se vracet nebudeme. Je to i přání závodníků. Důvod je prostý. Současná severní strana má méně asfaltu, více terénu, což bikeři rozhodně vítají.“

Výsledky závodu – absolutní pořadí, trať 51 km:

  1. Pavel Boudný (1:46:48,0), 2. Marek Rauchfuss (1:46:49,6), 3. Jan Rajchart (1:47,41,6). Nejrychlejší ženou byla Petra Fortelná (2:20:31,8). Další výsledky na www.sportsoft.cz.

Po závodě jsme požádali vítěze dlouhé tratě Pavla Boudného o krátký rozhovor.

Za jaký tým jste jel?

Nejsem zde poprvé, závod jsem jel před osmi roky. Letos jedu v týmu EthicSport. V okolí Znojma máme partnery a jsem rád, že jsem ve velké konkurenci zvítězil. S Markem Rauchfussem jsme na první místa zaútočili v polovině závodu a s náskokem jsme jeli až do cíle. Byl to dobrý závod, kluci z týmu za námi spolupracovali, obsadili třetí a čtvrté místo.

Kdy vám bylo v závodě nejhůře?

Když jede člověk naplno, tak je nejhůř vlastně skoro stále. Člověk se musí snažit po celou dobu udržovat náskok, stále se snažit. Bolí to celý závod až do cíle. Nedá se tedy říci, že to někde bylo lehčí či těžší.

U Bítova jste měli již zhruba minutový náskok. Jak se vám podařilo uniknout?

Marek byl trochu aktivnější, byl zde z týmu sám. Zkoušel to, utrhl se, já jsem se ho držel. Pak jsme si to rozdali na férovku před cílem.

Měl šanci?

Rozhodně ano. Potkávali jsme závodníky z krátké tratě, což bylo nepříjemné. Malý náskok se dal rychle ztratit. Navíc je ve finiši nepříjemný štěrk. Jsem rád, že jsem zvítězil.

Jaká byla trasa a organizace závodu?

Trať byla relativně těžká, zdaleka to nebylo po rovině. Organizace na trati byla dobrá.

Pojedete i příští rok?

Pokud to bude potřeba v rámci týmu, tak určitě pojedu.

text a foto -juk-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *