Vyprávění s Monikou Vorbisovou

Ahoj Moniko, stále tě vidím někde tančit – buď s dětmi, nebo dokonce tančíš i ty… To asi musíš tanec hodně milovat… Co vše by se dalo obecně o tanci napsat? (úsměv)



Ano, tanec miluji, dává mi energii a nabíjí mě. Tančím od sedmi let a budu tančit tak dlouho, dokud mi to mé tělo dovolí. S tancem se cítím živá. Tanec je spojen s radosti z pohybu a dobrou náladou. To je můj pocit a myslím, že kdo rád tančí, dá mi za pravdu. Člověk se může při tanci uvolnit od napětí a stresu. Tanec je krásný různorodostí, v tanci můžeme vyjádřit své pocity… myšlenky.

Mluvíme-li o dětech a mládeži… Vždy jsem k nim měla kladný vztah. Moc ráda pracuji s dětmi, pozoruji je při tanci, vnímám jejich kreativitu i projev. Ráda jim předávám něco, co baví mě, a mám z toho radost a dobrý pocit, když je to baví…

Kde všude vedeš taneční kroužky a co ti to dává či bere? Kde bereš sílu, co choreografie? Jaká je dnešní mládež, co se týče tanečního projevu?

Taneční kroužky vedu v Gladork Gymu ve Znojmě, kde mám tři skupiny dětí v rozmezí od 4 do 14 let. Dále také externě vedu taneční kroužek ve Středisku volného času ve Znojmě, také tři skupiny dětí a mládeže ve věku od 7 do 16 let. No a také jednu skupinu dospělých, kterou tvoří ženy.

Kde beru sílu? Musím říci, že jsem od přírody velmi energická, co se tance týče neúnavná. Co se týče choreografie, inspiruji se tím, že sleduji různá taneční videa, taneční videoklipy… Poté stačí, abych slyšela hudbu, která mě dostane tak, že musím improvizovat a v tom mě napadají různé prvky. Poté postupně vytvářím taneční sestavu. Vždy také přemýšlím o tom, aby se hudba líbila také dětem. Musím tedy sledovat nejnovější hity, co se jim zrovna libí, co je zajímá. Výběr hudby je velmi důležitý, odvíjí se od toho taneční projev dětí. Samozřejmě hudební sluch je také velmi důležitý. Pokud tanečník neslyší – necítí hudbu a rytmus, nemůže se oddat tanci.

Tančí sice hodně dětí, ale většina z nich jsou holky… A co kluci? Je i pro ně tanec? Jak to vidíš?  (úsměv)

Určitě je tanec i pro kluky, i když je pravda, že kluci mají jisté zábrany. Většinou nechtějí tančit ve skupině, kde převažuji děvčata, a netroufají si. Ti, co už tančí, se zhlédli jistě ve stylu, který je baví, nebo již tančí od malička, např. standardní tance.

Jak vidíš celkově sport – pohybové aktivity?

Říká se sportem ke zdraví… Nebo bych řekla, ke svému dobrému pocitu. Určité každý najde zálibu v nějakém sportu, ať už to bude fitko, nebo běh, plavání… Myslím, že dnes je toho výběru dost i pro ženy. Ne vyloženě fitko, ale i takové taneční lekce, jako je zumba a aerobic.

Myslím, že fyzické aktivity potřebují hlavně děti a mládež. Dnešní moderní doba mobilních telefonů PC her a všeho jim dává zapomenout na trochu toho protáhnutí. Potřebují motivaci k tomu, jak vhodně využít pravě volný čas.

Tanec jako zdravý životní styl? Ozdravení duše, těla i společenské?

Můj názor je, že úplně obyčejný pohyb má sílu léčit. Neexistuje vlastně dobrý a špatný tanec, ale pouze Tanec.

Bez pravidel, bez předepsaných kroků, bez omezení. Tělo samo ví, jak se pohybovat, jak se uvolnit. Spontánní tanec je nejlepší lék na duši. Ne nadarmo si jen tak tančíme doma u rádia nebo při vaření…

Nejsi z našeho rozhovoru „vyděšená“?

Ne, vůbec ne… (úsměv)

Minulý týden jsi absolvovala příměstský tábor, určitě to bylo podnětné nejen pro tvé svěřenkyně, ale i pro tebe… Podělíš se s námi o zážitky?

Ano, měla jsem příměstský tábor v Gladork Gymu. Celkem se zúčastnilo 18 dětí. Tábor byl pojat jako taneční, každé dopoledne patřilo tedy tanci a také tvoření. V odpoledních hodinách jsme se chodili koupat na plovárnu Louka, udělali jsme si výlet do Dobšic na koníčky a na přehlídku dravců. Zašli jsme do kina a na prohlídku znojemského hradu. Vše se nám vydařilo, počasí nám přálo a v pátek jsme se rozloučili jak jinak, než tancem. (úsměv)

Moniko, děkuji za tvé vyprávění!

Libor Duchoň

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *