Matematika pokulhává

Stoupám barevně pomalovanými schody do prvního patra budovy Základní školy v Kuchařovicích. Příjemně mě překvapuje vesele žlutá barva všude okolo, sem bych chtěla jako dítě chodit. Teď si to mohu aspoň vyzkoušet, mířím na hodinu matematiky. Tedy na přednášku filozofa a propagátora waldorfské pedagogiky Martina Semeráda – Tajemná matematika, kterou pořádá znojemské sdružení EduZa.


Martin Semerád přednášel v kuchařovické škole, která se zaměřuje na waldorfskou výuku, již opakovaně; foto: -jan-

Otevírám dveře první třídy. Uvnitř nečekají úhledně poskládané lavice, ale židle stojící ve velkém kruhu. Většina je už obsazena dalšími příchozími, zájem je velký. Brzy přichází zdejší usměvavá učitelka Alena Vavroušková a krátce představuje lektora, absolventa Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a doktoranda filozofie. Martin Semerád působí na první pohled tiše a nenápadně, pod hustým obočím se lesknou pronikavé oči.

„Na úvod si zazpíváme,“ vybízí posluchače. Trochu se lekám. Co tohle má společného s matematikou? Všichni se postaví a on zkušenými gesty diriguje čardáš. Týnom tánom. Tiše, pomaleji, pak zas rychleji. Nejsem přece malá holka! Lektor zapaluje uvnitř kruhu svíčku a sedne si zpátky mezi nás. Času je podle něj málo, na přednášku máme pouhé tři hodiny. To už se mi viditelně protáčejí panenky. Nudou se asi ukoušu, nechci tak dlouho poslouchat obsáhlé matematické poučky.

Jenže přednáška se nakonec prodloužila na hodiny čtyři a pana Semeráda jsem poslouchala se zatajeným dechem od začátku až do konce. Zkrátka není matematika jako matematika.

A o tom to vlastně všechno je.

Zní to až neuvěřitelně, ale Martin Semerád miloval matematiku už jako malé dítě a její svět ho fascinoval. Ne ale jen ten běžný, který pro mnohé symbolizuje řadu čísel. Matematika může být také klíčem, skrze nějž lze chápat podstatu vesmíru a smysl celého života. Má tedy i mystický tajemný rozměr, ze kterého čerpali v antice zasvěcenci esoterického řádu Pythagorejců. Součástí matematiky byla podle nich právě i hudba, která má přesná pravidla i vyšší duchovní rozměr. Doba se od té doby výrazně posunula.

Striktně racionální myšlení dnešního moderního člověka se posouvá raketovým tempem, jenže jiné jeho schopnosti naopak zakrňují. Pan Semerád věří třeba na telepatii a intuitivní poznávání skutečnosti, na objevování nekonečna, na navázání paměti s vesmírem a jeho zákonitostmi,  což řada vědců odmítá. Přitom sám geniální matematik Alberta Einstein kdysi pronesl: Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé.

Pokud tedy uchopíme i matematiku pouze materiálně a tak, jak se většinou vyučuje na školách, jako kdyby stála jen na jedné noze. Důležité není jen to, co lze napsat a spočítat, Názory pro mnohé nepřijatelné, ale rozhodně stojí za zamyšlení.

Alžběta Janíčková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *