Zápas číslo 26 – Hanuman cup v Bratislavě

V sobotu 6. dubna čekal Viki Bulínovou zápas v Bratislavě. Soupeřkou jí na Hanuman cupu byla 30 letá slovenská zápasnice Adriana Vrbová.



V ten samý den zápasili další dva zástupci znojemskeho klubu RK Valetudo Znojmo na Noci bojovníků v Dobřiši. Martin Čech porazil ve svojí premiéře K.O. ve druhém kole Adama Kremra. A Vladimír Lengál, který nastupoval proti velice zkušenému Vladimíru Říhovi, pokračoval ve vítězné vlně, kdy nedal svému soupeři šanci. V prvním kole, ve kterém svého soupeře poslal dvakrát do počítání, zápas ukončil tvrdým K.O.

Libor Duchoň


Krásné datum, 6. dubna. Dvě akce zároveň. Dobříš a Bratislava. Pořád ještě patříme mezi menší kluby a Peťa (trenér) se neumí rozdvojit. Po vzájemné domluvě se rozhodlo, že pojede s Laďou a Martinem na zápasy do Dobříše a mě si adoptují trenéři z Českých Budějovic.

V pátek se tedy připojuji k výpravě z Budějek, kde se trenér jmenuje nečekaně Peťa, a vyrážíme směr Bratislava. Tento rok zápasím častěji na Slovensku než doma. Dorážíme s předstihem, vážení začíná krátce před osmou hodinou večerní.

Následuje oblíbená část, jídlo a pití. Nevím, jestli to bylo sacharidovým kóma, anebo tou neskutečně pohodlnou postelí, takhle nádherně jsem se nevyspala od dob batolecích.

Ráno jsme si daly snídani, potom Wonder woman v televizi. Chvilku jsem si zastínovala na pokoji do písniček, abych se protáhla a cítila líp. Už zase mi najížděla zápasová nálada, blbosti s.r.o… Ještě chviličku jsem si potom pospala. Na oběd byly neskutečný těstoviny v sýrový omáčce, ale po shazování mi chutná všechno.

Hurá na halu. Dorazili jsme na místo. Nádherné prostory. Bylo tam i pódium. Měli jsme českou šatnu. Bylo nás tam šest zápasníků.

Raději jsem se převlékla, protože čas se nenápadně plížil jako zkouškové na vysoké.  Cítila jsem se strašně dobře. Jak prostě před zápasem nebývám skoro nervózní, tak teď to bylo ještě míň. Kamarádka Zuz byla můj slepecký pes, neměla jsem už totiž brýle. Pomohla mi najít super flek na rozcvičování. Pouštěla jsem si písničky, u toho se rozehřívala a stínovala. Následovala masáž, lapy, a už jít jenom čekat. Všechno bylo na knop, takže v rámci stíhání jsem si nenechala navázat prajead.

Mongkol na hlavu. Slyším své jméno. Krewella mi hraje, jde se. Je tady pódium, hopsám si po něm, jak kdybych šla na kiwi. Přelézám provazy, zdravím rozhodčí a zalézám do rohu. Čekám na svoji soupeřku, dává si na čas. Později jsem se dozvěděla, že to nebylo naschvál, že jenom čekali na druhého trenéra. Začíná hrát waikru a na řadě je zase moje taneční chvilka. V rohách si odříkám klasiku a vyprávím si příběh. Nevím proč, tentokrát mě strašně bavilo střílení šípu. Herecká etuda. Slováci mě vždy příjemně překvapí bouřlivým potleskem po tanci, borci. Pozdravit se na středu ringu a už se dostáváme k těm pár minutám, proč píši tento příběh.

Shrnu svoje aktuální pocity jedním slovem, pohoda. Pár vteřin zápasu, chytím nohu a udělám podmet. Cítím se hezky lehce. Nepohlídám si to a přijde mi tam zadní přímka, má je tvrdé, takže si na to začnu dávat bacha. Když se dostaneme do klinče, hned ji dostávám zády na provazy a jdu si po podmetu. Pohodička, v klinčích jsem doma. Jako moc si toho nepamatuju. Vím, že se mi povedlo hodně podmetů jak v klinči, tak ze zachycení nohy. Jo, taky jsem dostala v klinči loket, tak mě ho napadlo hned vrátit. Konec kola, tak si jenom odejdu zpátky do rohu úplně v klídku. Mám okno, ale pamatuju si, jak Zuz podávala moje zuby Peťovi a spadly na zem, to je všechno. (úsměv)

Druhé kolo, jenom si tak vzpomenout. Podmety zase padaly. Taky mi konečně po 25 zápasech šlo si připravit tvrdej kop a vážně ho kopnout. Úplně wow moment. V klinčích to byla paráda, povedlo se mi tam natrefovat hezký kolena. I ty roundy pěkně vycházely. Držela, takové čisté, co jí tam prošly. Měla jsem energie na rozdávání a jenom jsem si zápas užívala. Soupeřka pomalu odcházela a už jsem si myslela, že by to mohlo skončit i před limitem. Zase konec kola. V pohodě jsem si odešla do rohu a v hlavě asi sama sebe přesvědčila, že poslední kolo už bude nic. Vypadala unaveně, jak by mě mohla asi překvapit… Zpětně bych se za svoje myšlenkové pocity vyfackovala, protože přišlo třetí kolo a překvápko.

Poslední kolo. Kde se vzal, tu se vzal, a soupeřka chytila druhý dech. Z mých myšlenkových pochodů už víte, že jsem tohle nečekala. Tohle kolo bylo dost vyrovnané snad jenom jeden podmet se mi povedl, nevím. Trefovaly jsme obě, chvilku zatlačila ona, chvilku zase já. Jak moc jsem si užívala přechozí dvě kola, tohle byl úplný opak. Fýzu mám na pětikolovou bitvu po třech minutách s přehledem, ale tady jsem se nějak vytavila v hlavě. Beze srandy, fakt jsem chvilku při zápase myslela na to, že bych nejradši z toho ringu utekla. Jako by mé plíce emigrovaly na podlahu ringu. Konečně jsem si vzpomněla na nějaké blafáky, ale zůstaly jenom v mé hlavě, nebyla na ně totiž energie. Konec zápasu.

Obejmout soupeřku, jít poděkovat trenérům a čekat do rohu. Vyhlášení a výhra na body. Mám radost, předvedly jsme nádherný zápas. Slézám z ringu, přijdu so šatny a adrenalin mě opouští. Takhle jsem ještě ze žádného zápasu neměla dokopané holeně. Kryo sprej je kámoš. Chůze je sranda, která dost bolí. Zase si odnáším cenné zkušenosti a také nepopsatelný zážitek, který se vám tady pokouším popsat. Mám zase o něco více chuti do zápasů a dalšího tréninku. Sama nevím, co teď bude dál, ale všem výzvám jsem otevřena. Btw. Martin i Laďa v Dobříši také vyhráli.

Když se vrátím k zápasu a vůbec k téhle nabídce. Soupeřka, Adka Janko Vrbovci si zaslouží obrovské uznání. Tohle byl její první zápas profi zápas a ona si vybrala za soupeřku mě. Měla za sebou 11 zápasů a chtěla nějakou výzvu. Nedala mi nic zadarmo, bojovala až do konce. Klaním se.

Poděkování patří samozřejmě Petrovi Kuchaříkovi, který mě do zápasu dobře připravil. Taky mým adoptivním trenérům pro tento zápas z Gladiators gym České Budějovice Petrovi Korčákovi a Michalovi Novákovi. A co teprve nejvěrnějšímu fanúšikovi Zuzaně Moravcové, která se do Blavy táhla až z Hradce.

Za podporu děkuji Dobšicím, Gladork Gymu, Rudolfu Křížovi a KLUDI Armaturen. Hanuman gym Bratislava děkuji za možnost účastnit se tohoto skvělého galavečera.

Viktorie Bulínová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *