Nebezpečí klíšťat se zvyšuje každým dnem

Příroda se po zimě probouzí k životu, sněženky už odkvetly a teplé jarní počasí svádí k výletům do lesů. Z nich si mnohdy kromě dobrého pocitu z pobytu na čerstvém vzduchu můžeme odnést i nezvaného parazita v podobě klíštěte.

Za vysokým výskytem cizopasníka pochutnávajícího si na krvi ostatních živočichů stojí slabá zima a teplé počasí. Nejpříznivějšími lokalitami pro život klíšťat jsou zalesněné oblasti kolem vodních toků, lesy a mýtiny.

„Oblast Znojemska, zejména Podyjí a Vranovsko, je pro tyto členovce typickým přírodním ohniskem. S rostoucí teplotou nad sedm stupňů a vlhkostí aktivita klíšťat stoupá, nejvyšší bývá v květnu a červnu, ale můžeme se s nimi v přírodě setkat už v těchto dnech,“ zmínila Petra Koryťáková, vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje ve Znojmě.

Klíšťata jsou zdrojem zdravotních problémů, které mohou mít i trvalé následky. Některým komplikacím lze předejít očkováním, jiným ovšem nikoliv.

„Ve středoevropských podmínkách klíšťata přenášejí nejčastěji onemocnění klíšťovou encefalitidou a lymeskou borreliózou. Proti borelióze účinné očkování prozatím neexistuje, proti encefalitidě zůstává očkování nejúčinnější prevencí,“ doplňuje Petra Koryťáková.

Přestože je očkování proti encefalitidě v České republice dostupné od roku 1990, velký zájem o ně není.

„Proočkovanost je u nás – na rozdíl od jiných exponovaných zemí, například v Rakousku – stále na velmi nízké úrovni. Lidé se začnou o očkování zajímat většinou až poté, co se s tímto onemocněním setkají ve vlastní rodině či v okruhu svých známých,“ upozorňuje Petra Koryťáková.

Důvodem může být i fakt, že očkování si musí pacienti hradit sami, ale některé pojišťovny na ně přispívají.

„Závažnost onemocnění včetně rizika dlouhodobých následků stoupá s věkem. V Jihomoravském kraji jsou každoročně evidovány desítky případů onemocnění klíšťovou encefalitidou a stovky onemocnění lymeskou boreliózou,“ uzavírá Koryťáková.

-bur-