„Cesty světem“ jsou cestami k sobě a druhým
„Odcházím šťastná, plná energie a motivace pustit se do všeho, o čem jsem doposud jen snila!“ Takto emotivně komentovala své pocity jedna z účastnic letošní Cesty světem, už pátý ročník cestovatelského festivalu ve Znojmě. Kdo se v posledním lednovém víkendu nepřišel do posluchárny vysoké školy ekonomické na Loucké ulici podívat, nepochopí.
Dalibor Beneš – na obyčejné koloběžce ujel od Tichého oceánu až k Severnímu ledovému moři dva a půl tisíce kilometrů, spal až v minus čtyřicetistupňovém mrazu a unikl jako zázrakem rozbouřené řece i rozzuřené medvědici. Tomáš Vejmola – nasedl do letadla směr Bangkok, koupil si motorizovanou tříkolku tuk-tuk, používanou místními jako taxík, a vydal se na roční cestu zpátky domů na Moravu. Mart Eslem a David Surý – s více jak dvacetikilovou bagáží vystoupali do kolumbijského pohoří Sierra Nevada, aby natočili dávné poselství původních obyvatel. Jedni z přednášejících. Jedni z dobrodruhů, šílenců a hazardérů, nebo hledačů výzev a smyslu života?
Většina z nás po světě necestuje tak jako oni kvůli nedostatku odvahy nebo potřeby, ale i peněz a času. Na tu nejdůležitější a paradoxně i nejtěžší cestu se však může vydat každý. Je to putování do vlastního nitra a odtud pak zase zpátky k lidem. I tohle poselství si lidé z pátého ročníku festivalu „Cesty světem“ odnesli. Poselství o různých kulturách, relativnosti pravd, poselství o tom, co dokáže odhodlání a vůle jiných, a jak nás může inspirovat.
„Zkušenosti, nadhled, humor a prezentace některých příspěvků zasáhly více než jen zvědavost diváků, Cesty světem se letos skutečně proměnily tak trochu v Cesty k sobě,“ komentoval vše organizátor Bronislav Mikulášek, který děkuje městu Znojmu, ale i ostatním subjektům za pomoc a podporu. „Plány do dalšího ročníku jsou, samozřejmě však závisí na pomoci a účasti dalších. Stále hledáme partnery. Tržby ze vstupného totiž nestačí. Rádi bychom příště zařadili atraktivní tanec a ukázky různých kultur se živým představením. Očekáváme, bohužel každý rok zatím marně, iniciativu znojemských škol, které se mohou samy přihlásit s účastí svých studentů či učitelů,“ doplňuje své představy Bronislav Mikulášek. Uvidíme tedy zase za rok.
-jan-