Útočník Orlů Marek Kalus: Zájem pokračovat ve Znojmě by určitě byl!
Minulý týden ve čtvrteční podvečer jsem si dal dostaveníčko s nejpilnějším střelcem Orlů Markem Kalusem, který v 25 zápasech letošní EBEL vstřelil 15 gólů a 14 krát asistoval (+- +10, TM 12). Tento urostlý útočník (188 a 93 kg) jenž vede i kanadské bodování svého týmu s 29 body, mi ochotně odpověděl na tyto otázky…
Marku, napřed jsi doma vstřelil dva góly Dornbirnu, pak hned na to jsi zaznamenal hattrick na ledě favorizovaného Grazu, který v tu dobu vedl tabulku. Byl to tvůj první hattrick?
Můj první hattrick v životě to nebyl, ale tohoto hattricku si moc vážím, protože byl mým prvním v Ebelce, a to ještě proti prvnímu týmu…
Trenér Fryčer se v NHL s hattrickem zastavil na devíti, kolik jsi jich doposud zaznamenal ty?
(smích) To opravdu nevím. Občas mi tam něco padne, ale samozřejmě těžko říci, na kolika se zastavím já. (smích)
Co tě vedlo k tomu, že jsi přestoupil z Havířova do Znojma?
Samozřejmě mě přiměly větší ambice, lepší liga, samotné krásné město Znojmo…
Říkáš o Znojmě, že je krásné město. Ty už jsi tady někdy předtím byl i mimo hokej?
Hodněkrát jsem Znojmem projížděl na dovolenou a pak od známých a kluků, co tady hráli, vím, že je Znojmo hezké. A viděl jsem to i na fotografiích…
Na dovolenou jsi přes Znojmo jezdil kam?
Většinou jsme jezdili do Itálie…
Marku, v čem vidíš největší rozdíl mezi první ligou a Ebel?
V EBEL jsou určitě kvalitnější hráči. Je tady hodně cizinců, jak ze zámoří, tak z Evropy. A myslím si, že je ta liga kvalitnější nejen co divácké návštěvnosti, ale i do zázemí…
Můžeš popsat svou dosavadní kariéru od žáků až doposud?
V přípravce jsem s hokejem začal ve Vítkovicích. Ve třetí třídě jsem přešel do Poruby. Pak jsem přestoupil do Havířova. Odtud pak do Třince, kde jsem hrál za dorost. A z Třince jsem pak následně odešel do Ameriky – do WHL, což je kanadská juniorka. Pak jsem se vrátil a chvíli působil v Trenčíně. Pak nějaký čas v Krakově. A poslední tři roky jsem hrál za Havířov. Teď jsem tady ve Znojmě…
Na internetových stránkách jsem si všiml, že po utkání v Grazu byl s tebou pořízen rozhovor, kde jsi bez problémů komunikoval v angličtině…
Za tu dobu, co jsem byl za mořem, jsem se něco naučil, ale také už dost zapomněl, protože už jsem tam pět let nebyl. Ale v kabině máme Kanaďany a jednoho Američana, takže se s nimi snažím komunikovat, což mi určitě v té angličtině pomáhá…
A co němčina?
Německy neumím…
Trenér Fryčer mi říkal, že trénoval i tvého tátu…
Nevím přesně, kdy to bylo, ale myslím, že někdy v devadesátých letech v Havířově…
Před časem se ve Znojmě objevil i tvůj bratr Petr…
Bratr tady byl jen krátce, asi před čtyřmi roky. Odehrál jen pár zápasů a pak odešel…
A nyní je kde?
S aktivním hokejem už skončil a nyní se dal na dráhu hokejového agenta…
Marku, na jak dlouho ses Znojmu upsal?
Znojmu jsem se upsal do konce letošní sezony.
A budeš mít zájem ve Znojmě pokračovat?
Tak samozřejmě zájem by určitě byl, ale do konce sezony je ještě hodně zápasů, takže teď je hodně těžké něco řešit, to se ukáže až po sezoně…
Marku, jsi svobodný, či máš přítelkyni?
Přítelkyni mám, je tady se mnou a občas jezdí domů do Havířova…
Odkud pocházíš ty přímo?
Vyrůstal jsem v Ostravě v části Dubina, ale v 14 letech jsme se přestěhovali do rodinného domu v Krmelíně, což je kousek za Ostravou, kde bydlím i s rodiči…
Jaké je tvé vzdělání? Co budeš jednou dělat, až s hokejem skončíš?
Vystudoval jsem Střední hotelovou školu, ale co budu dělat, až s hokejem skončím, zatím nevím…
Žádný plán tedy zatím nemáš?
To opravdu zatím nemám. Nějak bylo a nějak bude…
Který hokejista světového formátu byl či je pro tebe vzorem?
Já si myslím, že takových hokejistů je hodně. Řekl bych, že mým vzorem byl vždycky můj otec, ale pokud bych měl jmenovat nějakého hokejistu světového formátu, tak asi Ovečkin či Crosby…
A tvůj otec hrál hokej na jaké úrovni?
Hrál první ligu v Havířově, pak v Itálii nejvyšší ligu…
A co maminka, jak ta fandí hokeji, jezdí i sem do Znojma?
Maminka samozřejmě občas jezdí i do Znojma. Od obou rodičů mám v hokeji podporu. Podporovali nás s bráchou od mala. Maminka mě podporuje ve všech směrech, takže se na hokej jen těší…
Maminka je na tebe jistě hrdá, když v médiích čte, jak její syn střílí góly v EBEL…
No, hrdá… Řekl bych, že jsem toho v tom hokeji ještě mnoho nedokázal. Teď se mi vydařilo pár zápasů a dal jsem nějaké góly. Ale myslím si, že je hlavně ráda, že jsme všichni zdraví, což je nejdůležitější…
Marku, říkáš, že jsi toho v hokeji zatím moc nedokázal, ale v současné době jsi jak nejlepším střelcem Orlů, tak vedeš i kanadské bodování svého týmu… A kromě toho jsi čtvrtým nejlepším střelcem celé EBEL…
Jó, samozřejmě jsem za to rád, ale nejsme ani v polovině sezony, takže bych to zatím nějak nepřeceňoval. Zatím to nic neznamená…
Určitě je ale vidět, že je ta liga hodně vyrovnaná, že se kolikrát jedná o výsledkové šoky…
Jo, jo – to určitě. Každý může vyhrát s každým. Tady ty týmy, jako například Salzburg, nebo ty přední týmy, které bych řekl, že jsou v tabulce trošku odskočený a mají kvalitnější hráče než ti ostatní, tak tam může klidně prohrát první s posledním…
Marku, už jsi přečetl knihu o svém kouči – Fryčerovi – Můj divoký hokejový život?
Zatím jsem ji nečetl, protože se přiznám, že jsem na čtení líný, ale určitě si na tuto knihu čas udělám a rád si ji přečtu…
Zdeněk Kapinus