Památník symbolizuje zbytečnost válek
Jména třiačtyřiceti vranovských obyvatel, kteří padli během první světové války, připomínal od roku 1934 kamenný památník za vranovským farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
V pohnutém období druhé světové války se z fronty nevrátilo dalších jedenapadesát místních občanů. Plánované doplnění původní pamětní desky o jména nových obětí se po roce 1945 už neuskutečnilo.
Sudetští Němci museli opustit svůj domov, starý monument připomínající příslušníky národa, který rozpoutal válku, zůstal opuštěn a téměř zanikl.
Až letos došlo ke změně. Zastupitelstvo vranovského městyse se ho jednomyslně rozhodlo obnovit, a to jako vzpomínku na oběti obou válek. Získalo k tomuto účelu finanční dotaci z ministerstva obrany, které přispělo částkou přesahující 150 000 korun. Zdařilé oficiální odhalení se uskutečnilo v sobotu 20. října jako součást oslav 100. výročí vzniku Československé republiky.
„Ti padlí a pohřešovaní, které na pamětní desce připomínáme, byli obyvateli našeho městyse, žili tady. Nelze je odmítat. Jako občané rakousko-uherské monarchie nebo ve čtyřicátých letech Třetí říše narukovat museli. Někteří z nich pak umírali a jejich rodiny trpěly,“ říká k tomu vranovský starosta Lubomír Vedra.
Významné události nelze z paměti národa vytěsnit. Po květnu 1945 se Podyjí v obcích, v nichž převažovalo německé obyvatelstvo, vylidnilo.
Ve Vranově se ve více jak devadesáti procentech ujali prázdných domů noví vlastníci. S těmi, co odešli, zmizely vzpomínky, tradice, citový vztah k místu, nové vazby vznikaly jen postupně. Zůstalo asi deset českých nebo smíšených českoněmeckých rodin – například Grundovi, kterým patřil barokní mlýn při vjezdu do obce, Kocholovi, jejichž předek působil na přelomu století jako vranovský starosta, také třeba Maurerovi, které připomíná jedno ze jmen na odhalené pamětní desce.
Obnova památníku symbolizujícího nesmyslnost válečných konfliktů, ale také česko-německé smíření je proto důležitým, velmi pozitivním krokem. Jeho význam zesiluje prostý kříž v těsné blízkosti obohacený o trnovou korunu z ostnatého drátu. Ta symbolizuje utrpení, které je ve svých důsledcích stejné na obou stranách dřívějších barikád.
-jan-