Správa Národního parku Podyjí je proti výsadbě pstruha
Vliv sucha, výsadba ryb nebo problémy s Národním parkem Podyjí. Zdeněk Kapinus vyzpovídal zástupce Moravského rybářského svazu – pobočného spolku Znojmo.
Mohli byste v krátkosti popsat stav rybaření v okrese Znojmo?
Sportovní rybaření je tradiční a oblíbený koníček pro všechny generace, oblíbený zvlášť v dnešní uspěchané době. Bohužel s rozvojem konzumní společnosti narůstají i nešvary – pytláctví a nepovolené způsoby lovu, lidé jsou méně ohleduplní k sobě i k přírodě, je to dáno také nedostatečnou možností postihu přestupků u rybářů mimo organizace.
Kolik členů má místní organizace, jaký je zájem ze strany nových adeptů Petrova cechu?
Znojemská organizace má přibližně 2 200 členů a 250 žáků do 15 let. Školení nových členů provádíme čtyřikrát ročně, takže například v roce 2017 nám přibylo 60 členů.
Kolik lidí se vlastně stará o chod pobočného spolku Moravského rybářského svazu ve Znojmě? Můžete uvést, kdo jmenovitě?
Výbor našeho pobočného spolku tvoří devět lidí, zajišťují jak administrativní, tak drobné řemeslné práce v našem objektu v Oblekovicích, dále práce na rybochovném zařízení v Oblekovicích, chovném rybníku v Bezkově a nákup, přepravu a vysazování ryb do našich revírů. Bohužel jsou to převážně důchodci, chtělo by to získat mladé šikovné lidi, kteří se nebojí pracovat.
Můžete uvést revíry, které jsou dle ročních sumářů rybářsky nejlepší?
Nejlepších výsledků dosahují revíry Dyje 15 (nádrž Vranov), Dyje 11 (od Znojemské přehrady po Krhovice) a z revíru Dyje 11A (nádrže „Veterina“ a „Kaolinka“). Podrobnější údaje o úlovcích včetně porovnání s předchozími léty jsou uvedeny na našich webových stránkách.
V kterých revírech plánujete zarybnění a jakými druhy ryb?
Pro zarybnění je stanovena takzvaná zarybňovací povinnost, která určuje druh a množství ryb do revíru. Zarybňovací plán stanoví Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, povinně zarybňované jsou všechny revíry Moravského rybářského svazu.
Zarybňovací povinnost:
- Dyje 11 – 2 400 kusů kaprů, 5 000 kusů ostroretek, 1 000 kusů parem, 2 000 kusů pstruhů potočních, 2 000 kusů pstruhů duhových, 1 500 kusů bílých ryb
- Dyje 11A – 500 kusů kaprů, 500 kusů línů, 100 kusů štik, 200 kusů candátů
- Dyje 15 – 6 850 kusů kaprů, 6 000 kusů štik, 15 000 kusů candátů, 5 600 kusů sumců, 5 000 kusů cejnů velkých, 300 kusů amurů, úhoři…
V praxi tyto čísla překračujeme, dáváme víc…
Jaký je současný stav zarybnění ve Vranovské přehradě?
Na Vranovské přehradě je opakovaně velice dobrý stav zarybnění. Tomuto revíru je věnována velká pozornost vzhledem k popularitě a množství rybářů, kteří jej každoročně navštíví (v roce 2017 to bylo 62 400 docházek k vodě). Pro letošní rok zarybňujeme tento revír násadou v ceně 1 450 000 Kč. Za pozornost stojí i to, že naši rybáři uloví zhruba jednu sedminu celkově ulovených ryb (v loňském roce to bylo 6 415 ks z celkového počtu 45 758 ks ryb), ostatní ryby uloví rybáři jiných pobočných spolků. Namátkou několik čísel – na revíru Dyje 15 – Vranovské údolní nádrži bylo v roce 2017 uloveno 7 924 kusů kaprů o hmotnosti 22 065 kilo, 103 línů, 15 141 cejnů, 1 239 okounů, 451 štik, 1 021 candátů, 238 sumců, o hmotnosti 2 165 kilo, 287 úhořů, 132 amurů a 272 bolenů.
Jaké škody na revírech vznikly z důsledků letošního sucha?
Dlouhotrvající sucho má na produkci ryb samozřejmě velký vliv, v jeho důsledku a poklesu vody nedošlo k samovýtěru, a náš chovný rybník má menší přírůstky.
Dost velkým problémem je, že Správa Národního podniku Podyjí je proti, aby se v pstruhovém pásmu mezi Vranovem a Znojmem vysazoval pstruh duhový, pro něhož je zde voda nesmírně výživná. Prý proto, že zde není původní. Nakonec i pstruhové pásmo tady vzniklo až po dostavbě Vranovské přehrady, tedy i ono není původní. Co si o tom celém myslíte?
Je to tak, není původní ani pstruhové pásmo a vlastně ani Národní park s některými svými aktivitami.
Nachází se v tomto pstruhovém pásmu lipan podhorní či siven americký?
Siven americký se v pstruhových revírech objevuje velmi vzácně, nevysazuje se. Lipana podhorního vysazujeme ročně 7 000 kusů, ale díky chráněným predátorům (kormorán, vydra, volavka) nebyl v roce 2017 ani v předchozích letech uloven ani jeden kus.
Podle vranovského hospodáře Miloslava Šáry byli ještě před nedávnem největšími pytláky kormoráni. Jaká je situace v tomto směru v roce 2018?
Je to nekonečný příběh, situace je stejná, jako v minulých letech.
Pro mě, jako milovníka přírody byl vždy rybářským rájem úsek revíru Dyje 15 – od mostu v Podhradí po státní hranici s Rakouskem. Tam se dali chytit úhoři, kapři, ale pukali tam i sumci. Jak to s tamní „vodou“ vypadá dnes?
I do tohoto úseku vysazujeme dle zarybňovacího plánu, bohužel dlouhodobě je pro rybáře situace nepříznivá z důvodu nízkého stavu vody.
Jaké vize má Moravský rybářský svaz ve Znojmě do budoucnosti?
Každoročně se snažíme sehnat kvalitní násadu, abychom splnili zarybňovací povinnost a hospodařit na našich revírech tak, aby si kvalitně zachytali naši členové i hosté z Českého rybářského svazu nebo ze zahraničí.
Velice nás těší zvyšující se počty mladých rybářů v našich rybářských kroužcích, potřebovali bychom však i mladé členy do výboru pobočného spolku.
Máte ještě něco na srdci, co byste chtěli vzkázat všem příznivcům Petrova cechu – tedy všem rybářům?
Aby se jim dařilo nejen v rybolovu, ale i v osobním životě. A ti, kteří by chtěli podrobnější informace o vysazování, úlovcích a dalších aktivitách našeho spolku, ať navštíví naše webové stránky.
Zdeněk Kapinus